Anglický buldok – milý pes s nevrlým výrazem

Chůze buldoků vypadá těžce až nemotorně. Zadní tlapky zvedají jen málo a vypadají spíše jakoby se tak nějak táhli při zemi. Nevrlý výraz jejich obličeje jakoby říkal: Nepřibližujte se ke mně! Ale kdo anglické buldoky poznal na vlastní kůži a jejich srst, ví, že ničím z toho se nemá nechat zastrašit. Jsou to velmi milí a přátelští psi, velké osobnosti, které uctívají svou rodinu a milují děti. Na jejich povaze se podílí nejen dědičné charakterové vlastnosti, ale velkou měrou i výchova a láska, kterou jim věnuje chovatel a jeho rodina.

Z historie vzniku plemene

O prvních psech nejvíce se podobajícím dnešním buldokům se dozvídáme ze záznamů ze 17. století. Tehdy byli cvičeni na zápasy s býky, kdy jejich hluboký hrudník, silné čelisti a krátké nohy dovolovaly psovi přiblížit se k býkovi a zakousnout se mu do krku nebo mulce. Aby se přitom pes neudusil býčí krví, měl pes silný předkus a nos ubíhající směrem dozadu. To vše umožňovalo psovi volně dýchat, aniž by býka pustil ze skusu. Kožní záhyb nad čenichem odváděl stékající krev, aby se nedostala psu do čenichu. Tento nový typ psa byl vyšlechtěn z alaunta. Označován byl bonddog nebo banddog, to znamenalo, že pes má být držen přivázaný. Dnes známé pojmenování bulldog se objevilo až v roce 1631.

Dnešní typ buldoka

Buldoci z období býčích zápasů byli mnohem pohyblivější, než buldoci dnešní. Po odklonu od typu Rosy = zakladatelka několika slavných linií anglických buldoků z počátku 19. století, nastala u anglických buldoků změna. Mění se na těžké, nízké a v některých případech neuvěřitelně robustní psy s velikou lebkou. S touto podobou buldoka přišly i první zdravotní potíže.

Pozitiva plemene

Svou smečku a své lidi neváhají buldoci chránit, cítí-li jakékoli ohrožení. Jedná se o velmi přátelské psy, kteří si skvěle rozumí s dětmi. Nechají si od nich líbit skoro vše. Potřebují cítit těsný kontakt se svými lidmi a svou rodinu ctí jako tu nejlepší smečku. V rodině působí jako veselí společníci. Paleta zvuků, které ze sebe dokážou vyloudit, je opravdu pestrá. Umí funět, chrochtat, chápat, brumlat. Každý pes tohoto plemene chce být zahrnován do dění ve své rodině. Dokážou se velmi rychle spřátelit i s neznámými lidmi. Důsledná výchova a správná socializace jsou schopny napravit lecjakou dědičnou nežádoucí povahovou vlastnost.

Negativa plemene

Rozhodně nechtějte vychovat z vašeho buldoka hlídacího psa. Tohle plemeno se pro hlídání nehodí. Drilem při výcviku u něj rozhodně neuspějete. S násilím už vůbec ne. Výraz jeho tváře vypadá poněkud mrzoutsky, ovšem tím se nedejte zmást. Není právě snadno ovladatelný a příkladně poslušný. V noci chrápe. A navíc to není zrovna velký sportovec.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Velká Británie
Hmotnost: ideální pes váží 25 kg a fena 22,7 kg.
Výška: 31 – 36 cm
Barva: může být jednotná anebo jednotná s tmavou maskou nebo tlamou. Jednotné zbarvení má být zářivé. Povolené kombinace bílé a některé z následujících barev – plavé, rezavé, červené a žíhané. Nežádoucí je černá a černotříslová barva.
Klasifikace podle FCI: pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští honáčtí psi.
Postava: Hrudník je široký, výrazný a hluboký, vždy po stranách zaoblený. Hřbet je silný, široký v ramenou avšak k bedrům se postupně zužuje. Pánevní končetiny jsou v poměru k hrudním končetinám dlouhé. Postava celkově nižší a mohutná. Mohutná hlava nesená na krátkém silném krku. Krátké, dobře osvalené tělo s lehce vyvýšenou zádí neboť jeho zadní nohy jsou o něco delší, než přední. Feny jsou jemněji stavěné.
Srst: hladká s jemnou strukturou. Je tvrdá, nikoli však drátovitá, nebo štětinatá, ale vzhledem k tomu, že je krátká a přilehlá.
Povaha: oddaná, čilá, výrazná, také spolehlivá, odvážná, zuřivá zjevem, laskavá a přirozená.

Buldok není žádný velký sportovec

Buldoci nevyžadují příliš dlouhé procházky ani neomezený prostor ke hrám a dovádění. Je ale dobré, dopřát jim 2 až 3 procházky denně, postačí krátké. Pohrajete-li si s nimi ještě v pohodlí domova, budete spokojení vy i oni a nehrozí, že se z nich stanou jen těžko pohybliví zpohodlnělí psi.

 

Zajímavost

„Roach back“ je žádoucí stavbou těla anglických buldoků a také jejich charakteristickým znakem. Znamená, že hřbet je od beder zahnutý znovu náhle k ocasu, tam tvoří oblouk. Hrudník je široký, výrazný a hluboký, vždy po stranách zaoblený. Hřbet je silný, široký v ramenou avšak k bedrům se postupně zužuje.

Zdravotní stránka buldoků

Mezi nejzávažnější zdravotní problémy současných buldoků patří problémové dýchání a obtížné porody, které musí být takřka ve všech případech řešeny císařským řezem. Buldoky také trápí nedostatečné ochlazování, které postihuje hlavně extrémně masivní psy. Nevyhýbají se jim ani kožní potíže.

Vztahy s ostatními zvířaty

Každému štěněti by měl být dostatek kontaktů nejen s jinými psy, ale i ostatními zvířaty. Obvykle se v jejich vzájemném soužití neobjevují žádné velké problémy. Buldoci nemá potřebu lovit ani pronásledovat lesní zvěř. U dnešních buldoků nejsou lovecké instinkty patrné. Prohnat kočku ze sousedství se ale nebojí. Jestliže pomýšlíte pořídit anglickému buldokovi psího kamaráda, neměli byste vybírat příliš temperamentní plemeno. Díky své aktivitě by si s buldokem pravděpodobně příliš nesedlo. K buldokovi se nejlépe hodí další buldok. Vzhledem k patrné dominanci buldoků by další pes v rodině neměl být ani příliš dominantní. V takovém případě by ve smečce mohlo docházet k třenicím a sporům při vyjasňováni postavení. Buldok, ač je to vlastně kliďas, je schopen při vyprovokování ukázat svou bojovnější stránku. I podstatně větší pes by s ním mohl mít problém.