Bígl – Brit s francouzskými kořeny

Temperamentní, veselý pes, který má rád blízkost člověka. I když dokáže být občas pěkně tvrdohlavý, je velice oblíbený jako rodinný pes, který umí vycházet jak s dětmi, tak s dalšími zvířaty. Nezkazí žádnou zábavu a dá se vycvičit také jako lovecký pes, neboť k tomuto účelu byl původně vyšlechtěn. Jeho úkolem byl lov zajíců ve smečce.

Z historie plemene

Ačkoli předkové bígla přišli do Británie z Francie, jsou bíglové považováni za britskou rasu. Bíglové byli vyšlechtěni z několika loveckých plemen s dlouhou historií. Na Britské ostrovy se dostali díky Normanům, kteří si v roce 1066 podmanili Británii. Ze Skandinávie dovezení takzvaní „northerhounds“ a greyhoundi byli těmi, kdo s největší pravděpodobností vytvořili základ tohoto plemene. Do vínku dali bíglům vytrvalost a rychlost. Vznik samotného plemene bígl je datován přibližně do období 14. století. Již od 13. Století totiž existovali honiči a hariéři, kteří doprovázeli člověka jako pěšího lovce. Vznik názvu „bígl“ je datován do roku 1475. V různých jazycích toto slovo označuje výraz „malý“. Jako oblíbený lovecký pes byl chován i v královské rodině Alžběty I., Viléma II. Oranžského a Jiřího IV.

Pozitiva plemene

Bíglové jsou pracovití psi, kteří milují procházky v rozmanitém terénu. Velice se hodí také pro sportovní aktivity, například pro dog dancing, flyball nebo agility, ale i pro další činnost, která vyžaduje intenzivní práci a cvik. Má velmi silně vyvinutý čich, a proto je nasazován na práci na letištích a na celních kontrolách. K dětem jsou bíglové velmi milí a snášenliví. Vůči lidem jsou dobromyslní, důvěřiví a vlídní. Mají temperamentní a vřelou povahu. Nejúčinnější výchovnou metodou je metoda pozitivního posilování žádoucího chování. Je třeba hladit, chválit a odměňovat za správné chování a dobře provedené pokyny.

 

Negativa plemene

U tohoto plemene pozorujeme stále velice výrazný lovecký pud. Nechcete-li mít ze svého rodinného psa lesního tuláka, který vydrží hodiny běhat po stopě, je třeba zohlednit anebo jinak uspokojit jeho lovecké geny. V jádru jsou bíglové velmi ambiciózní a vytrvalí lovečtí psi. Někdy je důvěřivost bíglů lidmi natolik zneužívána, že jsou používáni pro výzkumné lékařské účely. Protože bíglové bývají často velmi tvrdohlaví, je bezpodmínečně nutné být ve výchově důslední již od samého začátku.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Francie, Velká Británie.
Hmotnost: 10 – 14 kg.
Výška: minimální kohoutková výška je 33 cm, maximální 40 cm.
Barva: přípustné jsou barevné variety – tříbarevný bígl, dvoubarevný bígl, skvrnitý, nebo melírovaný bígl. Nepřípustná je játrová.
Klasifikace podle FCI: honiči, barváři a příbuzná plemena.
Postava: typická je kompaktní postava, obvykle dobře osvalená. Správný bígl není vysokonohý. Při pohledu shora za hrudníkem zúžující se. Bederní partie při pohybu pružné.
Srst: hustá krátká a odolná proti počasí.
Povaha: veselá, laskavá, vyrovnaná, živá, cílevědomá, při práci neohrožená. V genech převládá lovecký pud. Bez známek bázlivosti nebo agresivity.

Jak jsou na tom bíglové po zdravotní stránce

Jedná se o poměrně dlouhověké plemeno. Běžně se bíglové dožívají i 15 až 17 let. Pravidelným očkováním, vhodnou kvalitní stravou a dostatkem aktivit, pohybu a lásky zajistíte svému bíglovi již zmíněnou dlouhověkost. Hlavně u štěňat je třeba dávat pozor a nenechat je pít vodu ze znečištěných kaluží, v nichž na ně může číhat původce leptospirózy, takzvané ho Stuttgartského moru, jedná se o bakteriální onemocnění, které je nakažlivé jak pro psy, tak pro lidi. Z geneticky podmíněných chorob je tu DKK a onemocnění oka, na které mohou bíglové trpět. Pozor je třeba dávat na převislé boltce bíglů, uvnitř kterých se mohou ve vlhkém a teplém mikroklimatu tvořit bakterie anebo vyskytnout roztoči. Z metabolických onemocnění se mohou u bíglů vyskytnout poruchy slinivky, které přicházejí často až po letech a v souvislosti s nimi se projeví také apatie, obezita, kožní problémy, zhoršení kvality srsti, nebo neplodnost. Výjimečný není ani výskyt epilepsie, onemocnění kosterního a pohybového aparátu, nebo rakovina.

Pro koho je bígl vhodný

Bígla nedoporučujeme pro lidi, kteří si příliš potrpí na disciplínu a poslušnost. Svého bígla je třeba mít neustále pod dohledem hlavně na poli a v lese. Dobrým partnerem je bígl pro všechny, kteří hledají veselého a milého společníka se smyslem pro humor a s vlastní vůlí. Bíglovi nedojde hned tak trpělivost ani s dítětem, takže se hodí i do rodin s dětmi. Chcete-li mít bígla, vždy počítejte s tím, že lovecký pud neopouští ani ty nejlépe vychované bígly. Chcete-li do rodiny mírného dobrosrdečného psa a jste ochotni mu občas něco tolerovat, pak sáhněte právě po bíglovi. Pes je zkrátka a dobře přítel člověka, a to v dobrém i zlém a podle toho s ním musíte zacházet.