Bobtail – staroanglický ovčák s bouřlivě veselou povahou

0

Dříve pasáček ovcí, nyní oblíbený společník. O tolik se posunulo ve vývoji toto plemeno. Dnes jsou bobtailové velmi oblíbenými rodinnými psy. Jsou naprosto nepřehlédnutelní díky své velikosti a srsti. Podle vzoru bobtaila vznikl u nás velmi oblíbený večerníček Maxipes Fík. Bobtailové milují děti, stejně jako Maxipes Fík svou kamarádku Áju.

Z historie plemene

Old English Sheepdog je jedno z nejstarších anglických ovčáckých plemen. Bylo vyšlechtěno západoanglickými farmáři, kteří potřebovali hbité psy, kteří by jim pomáhali hnát ovce a skot na trh. Na západě Anglie byl znám již od poloviny 17. století. Mezi předky bobtailů figurují bearded kolie (na rozdíl od nichž má bobtail zakrnělý ocas) a různá plemena pasteveckých psů, dovezených z Evropy. Jedním z nich byl pravděpodobně oficiálně neuznaný cumberlandský ovčák. Od 19. století se bobtailové často využívají v zemědělských oblastech. Poprvé byl bobtail vystavován na britské výstavě psů v roce 1873. Jeho řízený chov začal v roce 1880. Club byl založen v roce 1890.

Pozitiva plemene

Je to milý vítací pes, který v momentě, kdy pozná známou či oblíbenou osobu, bouřlivě ji vítá a svou radost dává energicky najevo. Má veselou a hravou povahu. Miluje děti a své rodině je zcela oddán. Je to dobrý hlídač, jeho štěkot má zajímavě posazenou tóninu. Je hlavně skvělý společník. Není určen pro trvalý pobyt venku. Potřebuje žít společně se svou rodinou a sdílet s ní tentýž prostor.

Dvouletý Max – dokonalý zástupce svého plemene

Negativa plemene

Někteří lidé tvrdí, že se jednotlivci tohoto plemene chovají jako sloni v porcelánu. Jen si to ale zkuste s tak hustou srstí a velkým tělem obcházet opatrně konferenční stolek plný skleniček s nápoji, nebo se nikde neotřít o zeď, když přicházíte domů z blátivé podzimní procházky. Jakmile se toto plemeno dostalo do středu pozornosti, bylo třeba u něj snížit dráždivost. V minulosti se o staroanglickém ovčákovi psalo jako o divokém a nespolehlivém psu s agresivními instinkty, což dnes už dávno není pravda.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Velká Británie
Hmotnost: 29 – 31 kg feny, psi bývají až o 10 kg těžší.
Výška: 56 cm feny, 61 cm psi.
Barva: modrá a šedá tvoří základ. Zbarvení může být v různých odstínech šedé – například grizzle (šedě prokvetlé), nebo modré s bílými punčoškami (dolními částmi končetin) anebo bez punčošek. K barvě srsti patří bílé odznaky: na hlavě, krku, přední části těla a zadní části břicha. Bílé skvrny v barvě jsou nepřípustné.
Klasifikace podle FCI: ovčáci a honáčtí psi
Postava: kompaktní, s hlubokým hrudníkem a klenutými bedry, objemná postava. Kohoutek nižší než bedra, takřka krychlová hlava.
Srst: hrubá, dlouhá, zkadeřená, bez kudrlin, s hustou vodotěsnou podsadou.
Povaha: věrná, přátelská, vyrovnaná, inteligentní, bouřlivě veselá. Miluje děti.

Pro koho se hodí

Jeho velmi dobrý vztah s dětmi ho předurčuje k tomu, aby byl chován jako rodinný společník i v těch rodinách, kde jsou děti. Hodí se i pro takové majitele psů, kteří zatím se čtyřnohými přáteli nemají žádnou osobní chovatelskou zkušenost. Jsou to psi inteligentní, s čímž souvisí jejich snadná cvičitelnost. Není problém chovat bobtaila ve městě. Máte-li v oblibě vystavování psů, pak je vlastnictví tohoto vzhledově mimořádně zajímavého psa ideální příležitostí pochlubit se s ním ve výstavním kruhu. To od vás ovšem bude vyžadovat dostatek času, který budete muset věnovat v prvé řadě péči o srst vašeho psa.

Zdravotní stav

Bobtailové patří naštěstí k nemnoha zdravým plemenům, kteří nemocem nepodléhají nijak často. Dožívají se 12 – 13 let. Stejně, jako je tomu i u jiných velkých a obřích plemen, bývají i bobtailové náchylní k DKK. U evropských chovů je každoročně vyšetřováno i oční pozadí na kataraktu a PRA. Tato oční onemocnění jsou však v současnosti u těchto psů zaznamenávaná v mizivé míře.

Max – dvouletý bobtail skvělé povahy

Kupírování ocasu

Odstranění ocasu u bobtailů je starou anglickou tradicí. Honáčtí psi bývali osvobozeni od daně. To je důvod, proč jim majitelé uřezávali ocasy, aby se dali poznat hned i z dálky. A je to právě jejich kupírovaný ocas, který jim dal jméno. Bob = krátce střižený ocas, tail = ocas. (z angličtiny). Dnes se již kupírování ocasů neprovádí. 

Zajímavosti

• Kromě mimořádného vzhledu díky bohaté a huňaté srsti se bobtailové vyznačují ještě další zvláštností, a tou je mimochod. U psů je to neobvyklý způsob chůze. Znamená to, že pes našlapuje současně oběma pravýma nebo oběma levýma nohama. Známý je mimochod hlavně u medvědů. U bobtailů však podporuje mimochod spíše jejich pružnost pohybu a houpavý pohyb spojený s dobrou náladou, rychlostí a pružností.
• V roce 1961 se v televizní reklamě jednoho britského výrobce barev objevil bobtail jako symbol této značky. To mělo za následek enormně zvýšený zájem o toto plemeno a zvláště o jeho štěňata. Jejich prodej byl stejně velký, jako odbyt výrobků nápadité firmy s barvami.
• Dříve byla srst bobtailů po pravidelném ročním ostříhání využívána k výrobě oděvů. Z jejich srsti se daly získat až 2 kg materiálu pro tkaní či pletení.

Foto: 2 x autorčin zdroj, 1 x Pixabay.com

About Author

Leave A Reply