Bullmastif – velký a mohutný, přesto přátelský a učenlivý pes

0

Tito psi vznikli jako kříženci buldoků a mastifů. Jedná se o velmi staré plemeno patřící k nejčistší psí krvi v Anglii. Jsou podobni buldokům více než mastifům. V jejich mohutných tělech se kromě velké síly skrývají velké obranářské schopnosti a také dostatek rozumu. Dnes jsou velmi hojně rozšířeni jak v Evropě, tak v Americe a říká se o nich, že jsou stejně důvěryhodní jako anglický policista. Z čehož pochopitelně nemají radost žádní pytláci, zloději a jiní zločinci. Bullmastif, který není slušně vychován, může způsobovat značné potíže.

Z historie plemene

Jako samostatné plemeno byl uznán anglickým Kennel Clubem buillmastif až v polovině dvacátých let minulého století. Zprávy o psech typu mastifa jsou zaznamenány již od poloviny 17. století. Až do konce 19. století bullmastifové plnili převážně úkoly velkých strážců statků, které bylo třeba ochránit před pytláky. Doprovázeli statkáře a strážce na nočních obchůzkách. Ke spojení krve mastifa a buldoka došlo proto, že strážci zvěře potřebovali nutně psa, který bude potichu, aby nevyplašil pytláka, a zároveň psa, který je dobře vycvičitelný k útoku na člověka, a to aniž by ho významným způsobem poranil. Zkřížená plemena mastif a buldok se k tomuto účelu až nečekaně dobře osvědčila. Navíc měli a mají další výhodu, kterou je vynikající čich, který jim umožňuje vystopovat osobu stejně dobře, jako je toho schopen bladhaund. V roce 1926 byl stabilizován typ bullmastif a plemeno tak získalo charakteristické znaky uplatnitelné při výstavách. První šampion tohoto plemene byl představen na manchesterské klubové a birminghamské výstavě v roce 1928. V následujících letech překvapivě vzrostl počet těchto psů účastnících se výstav. V dalších letech začal i vývoz bullmastifů z Británie do Siamu, dnešního Thajska, dále do Malajsie, Indie, Afriky a rovněž do Ameriky.

Pozitiva plemene

Hlavními kvalitami těchto psů jsou odvaha a síla. Správní psi tohoto plemene jsou vyrovnaní, temperamentní a dokážou se dostatečně soustředit, kdykoli je to potřeba. Každý, kdo uvažuje o pořízení bullmastifa, by ho měl také milovat. Dobře vycvičený bullmastif jako potomek standardních předků v sobě nosí vlastnosti vysoce nadaného, čilého a věrného psa. Pokud není pes veden k hlídání, tyto své vrozené vlastnosti neuplatňuje. Mezi majitelem a psem musí vždy vládnout oboustranný respekt a porozumění. Celkově můžeme pozitiva bullmastifů shrnout takto: jsou to vždy dobře naladění psi, kteří rádi sdílí činnosti, které vykonává jejich rodina. Toto plemeno potřebuje ke svému životu lidskou společnost a členy své rodiny bezvýhradně miluje. Plemeno ochranitelské k dětem. Přes svou velikost se jedná o čilé, zdravé a pohyblivé psy.

Fena bullmastifa se štěnětem

Fena bullmastifa se štěnětem

Negativa plemene

Původní určení těchto psů již dnes není příliš aktuální, a tak v těchto psech mizí agresivita. Avšak vždy je třeba myslet na to, že toto plemeno vzniklo ze dvou nejstarších britských strážních a bojových plemen. V současné společnosti je zcela nemoudré učit bullmastifa hlídat. Způsob života psa určují vždy historie plemene a jeho původ, proto majitel tohoto plemene musí mít vždy na mysli vlastnosti svého psa. Pro ty, kdo chovají bullmastify, nebo se o jejich chov teprve zajímají, může být užitečný poznatek, že bullmastif má ocas nasazený na poměrně nebezpečné úrovni. I když je pes dobře cvičen a chován v domě s porozuměním, může i svým radostným vrtěním ocasu při vítání pána způsobit nějaké ty škody na majetku. Proto doporučujeme cenné věci umisťovat do vyšších míst a pamatovat také na rozestavování nábytku.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Anglie
Hmotnost: povolena v rozpětí 41 – 59 kg, psi 50 – 59 kg, feny 41 – 50 kg.
Výška: výška v kohoutku u psů – 64 až 69 cm, u fen 61 – 66 cm.
Barva: povoleny všechny odstíny žíhání plavé nebo červené. Barva by měla být čistá a jasná. Povoleny jsou malé bílé odznaky na hrudi.
Klasifikace podle FCI: molossoidní psi
Postava: mohutná s kratším rovným hřbetem, a hlubokou a širokou hrudí a velkou hranatou lebkou.
Srst: ploše přiléhá k tělu, je krátká, tvrdá a nepromokavá.
Povaha: přátelská, učenlivá, příjemná, oddaná a ochranitelská vůči svému majiteli.

 

Bullmastif

Bullmastif

Zdravotní stav plemene

Stejně tak, jako i jiná plemena, bývají i bullmastifové zasaženi vadou označovanou jako DKK, čili dysplazie kyčelního kloubu. Někdy trpí i na osteochondrózu, která napadá chrupavky kloubů. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké plemeno, může být postiženo i prasknutím křížového vazu anebo torzí žaludku, protože má hluboký hrudník. Někteří jedinci mohou onemocnět i leukémií a lymfomem, bohužel smrtelnými chorobami.

Zajímavosti

• Víte, že bullmastifové mají výborný sluch? Ani jejich zrak a čich v tomto směru nezaostávají.
• Jedná se o celkově klidné plemeno, které ani často a zbytečně neštěká. Pouze, když cítí potřebu udělat poplach, ozve se.
• Plné výšky dosahují ve věku 15 – 18 měsíců, někdy i o málo později, zatímco jejich tělo i hlava se ještě dále vyvíjejí.
• Obvod lebky bullmastifa se rovná výšce psa v kohoutku.
• Jejich tendence k rozpustilosti se může projevit tím, že se v domácnosti chovají tak trochu jako sloni v porcelánu.
• Při pití silně cákají a svoje sliny dokážou rozhodit při otřepání daleko do okolí.
• Na hraní je třeba bullmastifům vybírat dostatečně velké hračky, aby je nespolkli.
• Ideální bullmastif má v sobě 30 – 40 % znaků buldoka a 60 – 70 % znaků mastifa.
• Při výběru štěněte tohoto plemene si jen málokdo dovede představit dospělého psa v jeho plné síle a velikosti. Při výběru psa pro svou rodinu na to myslete!

About Author

Leave A Reply