Člověk a pes – navždy spolu

1

Odpradávna se pes považuje za přítele člověka. V průběhu několika tisíciletí byl pes prvním mírumilovným živočichem, kterého člověk měl v bezprostřední blízkosti ihned po svém narození. Ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov tvrdil:

„Pes je nejvíce sblížené zvíře s člověkem, jelikož provází člověka již z prehistorické doby.“.

Pes je tedy prvním zvířetem ochočeným člověkem. Pes byl však první, kdo přišel k člověku z houští lesů a přijal jeho patronát. Stalo se tak velmi dávno a v té době začala naše láska a náklonnost k psovi. Člověk tehdy žil jako zvíře – v jeskyních, kde se taktéž nacházeli i medvědi a šavlozubí tygři. Jako každé zvíře se i člověk bál o svůj vlastní život. Musel být ostražitý, poslouchat každé práskání a šustění, zda se neblíží nepřítel.

Člověk tak měl v psovi přítele a spojence. Pes slyší to, co člověk neslyší, cítí pachy, které my nejsme schopni zachytit. Ve dne i v noci je pes statečný a nebojácný. Člověk mohl být klidný, jelikož pes střežil jeho obydlí a nepřítele hlásil odvážným štěkotem. Pes začal pomáhat člověku i při lovu – vyhledával zvěř, přinášel ji svému pánovi. Pes se účasnil i bitev a válek, bránil svého pána. Později hlídal a chránil dobytek, vytahoval těžké rybařské sítě z moří a oceánů.

Nestalo se vše ze dne na den

Trvalo velmi dlouhou dobu než si člověk ochočil psa a mohl mu důvěřovat. Jakmile však člověk zjistil, že pes přináší spoustu úžitku, nechtěl se ho již vzdát.

Toto spojenectví bylo výhodným i pro psa. Divoký pes měl stížené podmínky pro život, vyhledávání potravy a její lov. Chtě nechtě se pes přibližoval k lidem, doprovázel je a živil se zbytkem jídla odhozeným člověkem. Pes a člověk se začali navzájem chránit a pomáhat si.

Jak šel čas

Pes se stal natolik nezbytným pro člověka, že v některých společnostech, když umřel pan, zabili i jeho psa, aby je mohli pochovat společně, aby pan a pes navždy byli spolu. Pes měl sloužit pánovi i po smrti.

Člověk se vyvíjel, vzdělával se, moudřel. Zjistil, že psí organismus je podobný tomu lidskému. Když byla potřeba rozvíjet vědomosti o vesmíru, člověk opět sáhl po svém nejbližším příteli. Nervová soustava psa prokázala vysokou úroveň přizpůsobivosti, a proto právě psy vědci používali při výzkumu působení kosmických paprsků či stavu beztíže.

Z doby kamenné až do vesmíru… To je cesta, kterou člověk absolvoval společně se psem.

About Author

Redakce Infopes

Jsme skupinka nadšenců, která pro Vás píše a shání informace ze světa domácích mazlíčků. Sdílíme informace nejen o psech, ale i o dalších zvířátkách, které s námi žijí a dělají nám radost.

1 komentář

Leave A Reply