Dalmatin – veselý tečkovaný pes pro sportovní rodiny

0

Zajímavé zbarvení srsti, elegantní zjev, atletická postava a milá povaha, to jsou hlavní atributy, které z psů této rasy učinily naše oblíbené domácí mazlíčky. Jedná se o psy snadno vychovatelné a zároveň dobré rodinné společníky, což jejich oblibu jen posiluje. V minulosti byli často chováni jako výborní pracovníci. Ve své době sloužili jako průvodci sokolníků, přinašeči a jako parforzní psi. FCI je dosud řadí mezi honiče. V dřívějších dobách zastávali i funkci krysařů a ovčáků. Výjimkou nejsou ani dalmatini známí jako oblíbení cirkusoví umělci nebo filmoví hrdinové.   

Z historie plemene

Tak jako u většiny plemen, i u dalmatinů je toho k objasňování z historického hlediska stále dost. S velkou pravděpodobností sahá původ tohoto úžasně vybarveného plemene až do starověku. První zobrazení psa velmi podobného dalmatinu se objevuje na náhrobním kameni egyptského faraona z doby okolo roku 2000 př. n. l. Krásná a zajímavá kresba srsti dalmatinů vznikla před dávnými časy mutací, čili dědičnou změnou, která pak byla v průběhu let podporována cílenou plemenitbou. V pozdějších historických fázích se velmi často objevovali dalmatini na malbách zachycujících nejčastěji lovecké scenérie. Oficiálně se označení „dalmatin“ objevilo prvně v písemné formě v knize dějiny čtyřnožců (History of Quadrupeds) autora Thomase Bewicka z roku 1771. Nejčastější domněnky a pátrání v historii plemene dalmatinů vedou k jejich původu v Dalmácii na Jadranu, odkud se plemeno šířilo do dalších zemí díky tehdejším mořeplavcům. Další prameny však hovoří o tom, že plemeno pochází z Indie a na Balkán se dostalo v době tureckých válek. V minulosti byli dalmatini také oceňovanými průvodci kočárů šlechty. Jejich úkolem bylo odhánět zajíce. V Americe tento zvyk pojali po svém a dalmatiny ustanovili průvodci hasičských vozů tažených koňmi. Dalmatini běžící před vozy zajišťovali volný průjezd pro hasičské vozy. A tento maskot v podobě dalmatinů tam slouží hasičům dodnes. Plánovanému chovu dalmatinů se také velmi intenzivně věnovala Anglie, a to od konce 19. století.  Válka nadšení pro chov výrazně omezila, ale díky vášnivým anglickým milovníkům tohoto plemene a jejich nasazení pro chov bylo toto plemeno zachováno i pro dnešní generace příznivců.

100 + 1 tečka dalmatina

100 + 1 tečka dalmatina

Pozitiva plemene

Dalmatini velice rádi běhají, jsou to zkrátka psi plní aktivity, takže činorodí a sportovně zaměření páníčkové se s nimi nebudou nudit. Povahově se jedná o psy velmi citlivé, kteří jsou přítulní a veselí. Dokážou se své rodině a jejím zvykům dobře přizpůsobit a celkově se chovají velmi přátelsky. Rodina nebo i jednotlivec v nich získá na mnoho let vitálního a šťastného společníka.

Negativa plemene

Jedná se o silného svalnatého a živého psa, takže kdo nemá pohyb v lásce a nedisponuje výchovnými schopnostmi, těžko s tímto plemenem uspěje. Zvláště pokud se rozhodnete pro pořízení dospělého dalmatina, měli byste počítat s nějakým tím povahovým překvapením. Pokud chcete psa výstavního, měli byste vědět, že u něj nebude záležet jen na přípustném zbarvení, ale i na takzvaném tečkování, což znamená správném rozmístění a tvaru teček. Gen, který u dalmatinů způsobuje typické zbarvení je také zodpovědný za jednostrannou nebo i plnou hluchotu, která se u tohoto plemene občas objevuje. Plnou hluchotu chovatel podle určitých typických znaků chování pozná, ovšem jednostrannou hluchotu mohou potvrdit pouze audiometrická vyšetření sluchu. Z tohoto důvodu by rodiče vašeho vybraného dalmatina neměli být v příliš blízkém příbuzenském vztahu.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Balkán, Indie.

Hmotnost: 23 – 25 kg.

Výška:56 – 61 cm

Barva: bílá s černými nebo hnědými skvrnami a s tečkováním podle standardu. Štěňata se rodí bílá.

Klasifikace podle FCI: honiči.

Postava: velká, svalnatá, vysportovaná, aristokratického vzezření.

Srst: hladká, přilehlá.

Povaha: pohodový přátelský pes s potřebou kontaktu s lidmi, temperamentní, dobře si zvyká na děti i na ostatní psy. Má hlídací instinkt, u některých psů vyvinut lovecký pud ovšem výchovou dobře udržitelný pod kontrolou.

 

Dalmatini jsou sportovci

Dalmatini jsou sportovci

Zdravotní obtíže

Kromě možné hluchoty, o které jsme se zmínili výše, mohou mít dalmatini potíže s prouděním vzduchu do svěšených uší, a tak jejich uši vyžadují zvýšenou péči. Péče o srst je poměrně snadná, vyžaduje jen pravidelné kartáčování. Popraskaným polštářkům tlapek prospěje občasní promazání vazelínou. Zvláště v zimě po procházce na posolených cestách je dobré tlapky před ošetřením omýt. Někdy se v průběhu let od ležení vytvoří na kloubech nohou u psů proleženiny, ty je třeba prohlížet, aby se nezanítily a rovněž je promazávat, aby nepopraskaly. Do věku 6 měsíců by měly štěňatům, vypadat všechny mléčné zuby a uvolnit místo pro stálý chrup. V chovech se může objevit například alergie, nebo dispozice k tvorbě močových kamenů. Pouze u dalmatinů bylo zaznamenáno onemocnění ARDS, které se týká dýchacího aparátu a postihuje psy již v nízkém věku.
 

Pro koho se hodí dalmatini

Pokud jste sportovně zaměřená rodina, která tráví hodně času ve volné přírodě a takřka všechen svůj volný čas jste ochotni věnovat právě vašemu psovi, pak je to v pořádku. Dále si musíte být vědomi toho, že váš pes nebude nadšený z toho, pokud bude muset přes den pravidelně trávit mnoho hodin sám. Jestliže si pořizujete štěně, připočtěte k tomu všemu ještě navíc nějaké ty hodiny, které bude nutné věnovat pravidelnému výcviku a socializaci vašeho psa. Je-li u vás doma vítán neúnavný kamarád ke hraní a nikdo ze členů domácnosti není alergický na psí srst, můžete se vydat pro svého čtyřnohého mazlíčka klidně hned.

About Author

Leave A Reply