Důsledky globálního oteplování – musíme se opravdu tak bát?

0

Globální oteplování je v poslední době velmi diskutovaným problémem. Bohužel, velká část lidí, kteří o něm mluví, pořádně nevědí, o co vlastně jde, a tak se světem šíří mylné informace, často následované panikou. Ale je globální oteplování skutečně tak velkým problémem, jak ho média často prezentují?

Tání ledovců

Paniku kolem globálního oteplování média často víří zprávami o odlomení velkých ledovcových ker, což ale vlastně vůbec nemusí být důsledkem změny klimatu. Ledovce jsou totiž odspoda rozpouštěny teplejší mořskou vodou, a tak je odlamování ker přirozenou součástí jejich koloběhu.

Zvýšení hladiny oceánů

S takzvaným táním ledovců dále souvisí zvýšení hladiny oceánu, což média často prezentují jako největší hrozbu globálního oteplování.  Počítáme-li totiž se vzestupem okolo dvou metrů a následným zaplavením všech oblastí v této nadmořské výšce, působí tento problém opravdu apokalypticky. Navzdory tomu není zvýšení hladiny oceánu až takovým problémem, jak by se na první pohled mohlo zdát. I kdyby se totiž vzestup hladiny oproti aktuálnímu tempu zhruba tří milimetrů ročně výrazně zrychlil, pro člověka bude stále bezpečně pomalý. A na případný vzestup moře v horizontu desítek let a v řádu desítek centimetrů je člověk schopen celkem snadno reagovat posunem zástavby nebo jen vybudováním hrází. Vždyť se podívejme na Nizozemí, které jen díky hrázím žije už stovky let až pět metrů pod mořem. A zaplavená půda? Moře jí zalije mnohem méně, než kolik člověk stihne za rok přeměnit na zastavěnou plochu.

Rozšíření tropických nemocí

Posledním často medializovaným důsledkem globálního oteplování je rozšíření tropických nemocí do dalších oblastí. Například malárie, která je v současnosti jednou z nejčastějších příčin úmrtí v Africe, by se v důsledku posunutí podnebných pásů měla hojně rozšířit i v mírném pásu. Malárie ale při včasné diagnóze není neléčitelná a navíc je jen otázkou času kdy se na ni podaří vyvinout i očkování. Jediným problémem tedy zůstává cena léčby, a tak rozšíření této choroby spíše než na změně klimatu bude záviset na rozvoji ekonomiky.

Změna distribuce srážek

V praxi nejvážnějším důsledkem globálního oteplování tedy není ani tání ledovců, které s globálním oteplováním vlastně nemusí vůbec souviset, ani zvyšování hladiny oceánů, ani rozšiřování tropických nemocí, nýbrž změna distribuce srážek. V případě že by se Země oteplovala, vedlo by to k rychlejšímu vypařování vody z jejího povrchu a tím pádem by lidé v teplejších oblastech trpěli suchem. Vzhledem ke koloběhu vody by ale vypařená voda musela někde spadnout, což by vedlo k silnějším dešťům v jiných oblastech a následným povodním.

Potravinová a vodní krize

Sucho by samozřejmě způsobovalo špatnou úrodu a následný růst cen potravin, nehledě na ohrožení zdrojů pitné vody. „Podle názoru Mezivládního panelu pro změny klimatu (dále jen IPCC) by nárůst teploty o 1°C zvýšil počet lidí trpících hladem o 65 milionů. Při zvýšení teploty o více než 2°C by asi 3 miliardy lidí byly vystaveny vodnímu stresu.“[1] I tento problém má ale své řešení. Už v současnosti probíhá vývoj geneticky modifikovaných rostlin, které bude možno pěstovat i ve zhoršených klimatických podmínkách a přístroje schopné přeměnit jakoukoliv vodu na pitnou už dokonce vyvinuty jsou.

Na tomto případu jasně vidíme, že většina problémů spojených s touto problematikou by se dala vyřešit penězi. Lidé v rozvojových zemích by přece nehladověli, pokud by měli dostatek financí na nakoupení potravin. Můžeme tedy říci, že hlavní příčinou hladu na světě není nepříznivé klima v určitých oblastech, nýbrž nedostatek financí jejich obyvatel. „Námitka, že vyřešení ekonomického zaostávání části světa by přineslo daleko větší efekt, než boj o desetinky stupně oteplování klimatu, je v tomto případě zcela na místě.“[2]

Možné příčiny globálního oteplování

Když jsme si vysvětlili, že všechny médii udávané důsledky nemusí mít tak hrozný dopad, jak by se na první pohled mohlo zdát, můžeme se s chladnou hlavou podívat na domnělé i vědecky potvrzené příčiny.

Lidské zavinění

Některé teorie říkají, že svou vinu na globálním oteplování nese i člověk, ale ve skutečnosti je jeho vliv na současnou klimatickou změnu minimální. Člověk do atmosféry teplo sice vypouští, a to činnostmi jako je například vytápění budov, ale tohoto tepla opravdu není tolik, aby současný stav klimatu nějak významněji ovlivnilo.

Sluneční aktivita

Jelikož Slunce je zdrojem veškerého tepla na Zemi, rozhodně ho nemůžeme z možných příčin globálního oteplování úplně vyloučit.

Ačkoliv se zdá, že nám Slunce dodává stále stejné množství tepla, ve skutečnosti se průměrná hodnota slunečního záření mění, a to nejen se změnami ročních období. Slunce totiž vykazuje cyklickou aktivitu, která spočívá ve změnách množství skvrn na jeho povrchu. Čím více skvrn se na povrchu Slunce vyskytuje, tím silnější záření k Zemi Slunce vysílá.

Sluneční cykly se opakují celkem pravidelně po jedenácti letech, ale úplně stejné nejsou. Zhruba po devadesáti letech se střídají slabší se silnějšími a několikrát se dokonce stalo, že úplně vynechaly, což se na Zemi projevilo extrémně chladným klimatem (např. v období Maunderova minima v letech 1638–1715).

Slunce je tedy pravděpodobně celkem důležitým faktorem současných klimatických změn, jeho vliv ale není klíčový.

Složení atmosféry

Klíčový vliv na současné změny klimatu má podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně složení atmosféry Země, konkrétně podíl skleníkových plynů a aerosolů v ní obsažených. Skleníkové plyny (oxid uhličitý, methan, oxid dusný, freony a různé vzácné plyny) jsou látky, které jsou schopny propouštět krátkovlnné a pohlcovat dlouhovlnné záření, čímž sebe i okolí oteplují. „Odhaduje se, že v současnosti skleníkové plyny zvyšují pozemskou teplotu asi o 33 °C oproti stavu, kdy by nebyly žádné.“[3] Na druhé straně aerosoly (hlavně sloučeniny síry) jsou pevné částice, které podporují tvorbu oblačnosti a následně odráží sluneční paprsky zpět do vesmíru, čímž Zemi ochlazují.

Právě aerosoly byly pravděpodobně důvodem proč se od poloviny 20. století Země dočasně přestala oteplovat. V té době se totiž vlivem elektráren a automobilů do ovzduší vypouštělo nejvíce aerosolů v historii. Když začal být v 70. letech kladen větší důraz na životní prostředí, emise škodlivých aerosolů, které způsobovaly dýchací potíže a kyselé deště poklesla a Země se znovu začala oteplovat.

Samozřejmě se objevily i nápady, že problém s oteplováním by se dal vyřešit dalším přísunem aerosolů do atmosféry. To by sice možná pomohlo zastavit nebo alespoň zpomalit oteplování, ale pro život na Zemi by to příliš přínosné nebylo.

Nebo je oteplování přirozené?

Další současně velmi diskutovanou teorií je, že problém globálního oteplování není vlastně žádný problém, ale součást přirozeného vývoje Země. Tuto teorii podporuje fakt, že klima se na Zemi měnilo vždy a pravděpodobně se bude měnit i nadále. Zastánci této teorie často argumentují právě změnami klimatu v podobě dob ledových a meziledových. Pokud bychom ale chtěli nynější situaci vysvětlovat střídáním ledových a meziledových dob, měli bychom si uvědomit, že nyní už 10 000 let žijeme v době meziledové, takže by teoreticky měla nastoupit doba ledová, čemuž momentální oteplování neodpovídá. Samozřejmě ale musíme brát ohled na to, že klimatický systém je velmi složitý a nepředvídatelný, a tak nemůžeme vyloučit ani možnost, že právě stojíme na začátku úplně nových klimatických cyklů.

K této teorii se mimochodem přikláněl i bývalý prezident České republiky Václav Klaus.

Tak proč všechen ten povyk?

Pokud ale tedy přímou příčinou globálního oteplování není činnost člověka a jeho důsledky nejsou vyloženě katastrofické, proč je globální oteplování tak diskutované? Neplatí právě v tomto případě přísloví: „Mnoho povyku pro nic.“? Pokud by ale o nic nešlo, proč se globální oteplování tak řeší?

Není tohle všechno pouhý alarmismus? Podívejme se například na knihu První světová revoluce vydanou Římským klubem (jehož členem byl mimochodem i další bývalý prezident České republiky Václav Havel). V této knize je globální oteplování prezentováno jako jedna ze tří největších hrozeb pro lidstvo. Ale proč? Protože se členové Římského klubu globálního oteplování opravdu bojí, nebo počítali s tím, že když lidstvo vyděsí oteplováním a jako možnost řešení uvedou omezení vypouštění skleníkových plynů, dosáhnou svého cíle – zbaví se hospodářského růstu? Anebo má jeho myšlenka: „Hledajíc nepřítele, který by nás spojil, přišli jsme s myšlenkou globálního oteplování“[4] opravdu něco do sebe?

Jak máme věřit tomu, že globální oteplování je skutečný problém, když slyšíme slova profesora Stephena Schneidera, autora mnoha reportáží IPCC: „Potřebujeme masovou podporu, abychom podmanili fantazii veřejnosti. Tudíž často vyrukujeme s katastrofickými scénáři, simplifikovanými a dramatickými prohlášeními bez kritické analýzy.“[5]? Nebo slova prvního předsedy IPCC Johna Houghtona: „Dokud nevyhlásíme alarm, nikdo nás nebude poslouchat.“[6] Když tito lidé veřejně přiznávají, že jejich zprávy záměrně přehánějí, jak máme IPCC věřit? A není to vlastně už výsměch obyčejným důvěřivým občanům?

Každopádně, všechna fakta o globálním oteplování jsou jen pouhými domněnkami. Klimatický systém je totiž natolik složitý, že ani vědci nejsou schopni říci, co se s ním právě děje, natož předpovědět jeho další vývoj. Takže kdo má skutečně právo tvrdit, že globální oteplování existuje, nebo neexistuje?

 

Seznam citací:

[1] ŠTROS, Martin. Bude svět hladovět a žíznit?. Meteocentrum.cz [online]. [cit. 2014-06-01].
Dostupné z: http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/dusledky-pitna-voda.php

[2] ŠTROS, Martin. Bude svět hladovět a žíznit?. Meteocentrum.cz [online]. [cit. 2014-06-01].
Dostupné z: http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/dusledky-pitna-voda.php

[3] ŠTROS, Martin. Skleníkový efekt. Meteocentrum.cz [online]. [cit. 2014-06-03].
Dostupné z: http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/sklenikovy-efekt.php

[4] Citáty o životním prostředí, depopulaci a novém světovém řádu. In: [online]. 09/12/2009. [cit. 2014-06-07].
Dostupné z:  http://srsen.wordpress.com/2009/12/09/citaty-o-zivotnim-prostredi-depopulaci-a-novem-svetovem-radu/

[5] Citáty o životním prostředí, depopulaci a novém světovém řádu. In: [online]. 09/12/2009. [cit. 2014-06-07].
Dostupné z: http://srsen.wordpress.com/2009/12/09/citaty-o-zivotnim-prostredi-depopulaci-a-novem-svetovem-radu/

[6] Citáty o životním prostředí, depopulaci a novém světovém řádu. In: [online]. 09/12/2009. [cit. 2014-06-07].
Dostupné z: http://srsen.wordpress.com/2009/12/09/citaty-o-zivotnim-prostredi-depopulaci-a-novem-svetovem-radu/

 

About Author

Redakce Infopes

Jsme skupinka nadšenců, která pro Vás píše a shání informace ze světa domácích mazlíčků. Sdílíme informace nejen o psech, ale i o dalších zvířátkách, které s námi žijí a dělají nám radost.

Leave A Reply