Fena nebo pes? Toť otázka!

0

Pokud jsme pevně rozhodnuti, že naši rodinu rozšíří další člen – další pes, je tu otázka, zda by to měla být fena nebo pumr. I při pořizování štěněte může být složité odpovědět na tuto jednoduchou otázku. Zjednodušeně bychom mohli konstatovat, že ať už naše rozhodnutí bude jakékoli, bude mít své výhody i nevýhody.

Nositel charakteristických rysů

Volba pohlaví při koupi štěněte anebo při výběru psa z útulku bývá dosti obtížná. A také názory v rodině se obvykle liší. Nositelem charakterističtějších rysů bývá u většiny plemen pes. Kdo tedy na určitém konkrétním plemeni obdivuje právě jeho charakteristické rysy, dá pravděpodobně přednost právě pumrovi před fenou.

Psi mají oproti fenám charakterističtější rysy

Psi mají oproti fenám charakterističtější rysy

Jak jsou na tom psi

Psi bývají oproti fenám také sebevědomější, tvrdohlavější a samostatnější. Jejich výchova je obvykle obtížnější než výchova fen. Při výchově je často u pumra nutné uplatnit pevnější ruku a ostřejší výcvikové metody. Zato již naučené povely a cviky si pes v paměti uchová lépe a pevněji než fena. Při sportu a pracovní činnosti bývá vytrvalejší. Vzhledem k tom, že pes nehárá, nedoprovází jeho chování za standardních situací žádné větší výkyvy.
Při venčení se psi chovají jinak než feny. Oproti fenkám potřebují delší dobu, protože při venčení se snaží močí šetřit, aby jim vystačila na všechny dostupné rohy v okolí. Neustálé značkování každé pampelišky a čtení psích mejlů může být někdy, zvláště když spěcháte, na obtíž. Někteří psi si značkují i místa v bytě, o značkování každého keříku či vyššího plevele na zahradě nemluvě. Pumři mají sklony k dominantnějšímu chování, a tak potřebují od svého majitele ukázat hned od samého začátku, kdo je tady vůdcem smečky. Svou dominanci mohou ukazovat i ostatním psům na vycházkách nebo v okolí bydliště a někdy tak i vyvolávat rvačky.
Jakmile pes nasaje pach hárající feny, stává se hluchým a slepým a jeho žebříček hodnot má v tu chvíli jen jedinou položku, a tou je právě ona hárající fena. Psi se stávají neposlušnými, zapomínají na své majitele a jejich rozkazy jako by ani neslyšeli.

Štěňata jsou všechna roztomilá

Štěňata jsou všechna roztomilá

Jak jsou na tom feny

Feny jsou ze své podstaty přítulnější, častěji i hravější a něžnější, než psi. Jsou také ochotnější ke spolupráci a poddajnější, takže pro pejskaře začátečníka může být fena vhodnější z hlediska výchovy i výcviku. Jednání fen bývá natolik nekonfliktní, že se není třeba se obávat nějakých střetů s ostatními psy. Jen výjimečně se stává, že si například nesednou dvě feny a stačí, když kolem sebe mají jen projít a může být zle. V takovém případě činí problém spíš jejich dominance, než to, že se jedná o dvě fenky.
Dvakrát do roka se opakující hárání může být jistým problémem, který feny znevýhodňuje. Tehdy je třeba fenu opravdu bedlivě hlídat, aby nedošlo k nežádoucímu krytí. Je-li fenka chována v bytě, musí navíc nosit hárací kalhotky, aby za sebou nenechávala všude stopy po barvení. Pokud máme doma psa i fenu, je pak obtížné je v tomto období od sebe oddělit, aby nedošlo k nežádoucímu spojení.
Padne-li hárání navíc do termínu plánované výstavy, nebo zkoušek, jedná se o další komplikaci. Termínově lze hárání posunout hormonálně, ale takovéto zátěži vystavovat tělo feny, kterou využíváte k chovu, je nežádoucí. Plánujete-li fenu uchovnit, budou vám v budoucnu odměnou její krásná štěňátka. Naopak nemáte-li fenku určenou k chovu, můžete ji nechat vykastrovat, čímž předejdete v budoucnu možným zdravotním komplikacím. Hárání, ale i kastrace mohou mít ovšem vliv na změny v chování vaší fenky. Nejčastější výraznou psychickou (a částečně i fyzickou) změnou je falešná březost, která může u některých fen provázet každé období hárání.

Co nelze při výběru pominout

Vaše rozhodnutí, zda si pořídit psa nebo fenu, by mělo být ovlivněno vždy oběma faktory, rozumem i citem. Obě pohlaví mají něco do sebe, obě pohlaví mají své klady i zápory. Jen vy osobně můžete dostatečně posoudit, kterému pohlaví jste nakloněni. Vždy je třeba přihlížet k tomu, že tak jako člověk je každý jiný, tak i psi jsou každý jiný, mají svou osobnost a v mnoha směrech se v budoucnu budou podobat svému pánovi. Malé štěně si správnou a včasnou výchovou a dobrou socializací můžete vychovat k obrazu svému, u dospělého psa či feny už to může být poněkud složitější.

About Author

Leave A Reply