Francouzský buldoček – buldík, který si vás omotá kolem prstu

1

Klaun, krysař, společník, filosof, gaučák, užitkový pes, nebo průvodce francouzské pracující třídy či rodinný mazlíček, ve francouzském buldočkovi může každý vidět zkrátka to, co v něm vidět chce. Pro většinu z nás však buldočci představují milé sympaťáky, kteří si dovedou s plným nasazením stejně dobře hrát s ostatními psy, jako zabírat své oblíbené místo na našem gauči. Toto plemeno se na příčkách oblíbenosti dostává na stále vyšší a vyšší pozice.

Z historie plemene

Francozští buldočci pocházejí z asijských molosů. Otázkou však zůstává, zda je dovezli Féničané anebo se do Anglie dostali jinými cestami. Středověk těmto psům přiřkl nelichotivé označení býkohryzové, neboť tehdy se využívali molossoidní plemena s kontinentálním keltským původem jako bojoví psi v arénách. Říkalo se jim alanové, měli silnou hlavu a později byli cvičeni ke štvaní býků a k lovu divokých prasat či nahánění zaběhlých býků. Ještě kolem roku 1632 se jim říkalo řezničtí alanové, Alauentz of ye Bocherie a pomáhali řezníkům s naháněním dobytka do stájí. Byla u nich jistá podobnost s mastify. Určité zmínky o jménech Bonddogge a Boldogge jsou zaznamenány cca v roce 1500. Následuje dlouhá doba, kdy se těmto psům souběžně říkalo alano i bondogge. Až v 17. století se objevuje označení buldok. Cíleně a velmi dlouho bývali tito psi chováni v Anglii místní šlechtou. Odtud si je objednávali Španělé. Podle historických záznamů je tedy francouzský buldoček anglického původu a jeho minulost je značně krvavá. Pro svou anatomii byli buldoci předurčeni k pevnému zakousnutí a tím pádem i k býčím zápasům. Býka měli pevným stiskem chytit a doslova ho pak ukousat k smrti. Takzvaný bullbaiting byl pro uzpůsobení jejich těla přímo ideální, neboť jim umožňoval zároveň se zakousnout a přitom volně dýchat. Záhyby a rýhy na obličejích psů pak zabezpečili volné odtékání býčí krve. Psi tak měli volný výhled.

Rádi si  zaberou kus vašeho gauče

Rok 1802, kdy byly britským parlamentem býčí zápasy zakázány, předznamenal snížený zájem o chov buldoků u šlechty, ale nelegálně tyto závody probíhaly i nadále. Buldokové se stávali oblíbenou rasou nižších společenských vrstev. Zákaz býčích zápasů ale neznamenal konec veškerých zápasů a začaly se pořádat sázky na štvaní psů proti sobě. A sázení na cokoli je takovým anglickým zvykem až do současné doby. V roce 1858 byly zakázány i psí zápasy. Tou dobou již probíhalo křížení menších buldoků například s mopsy, a tak vznikl takzvaný toy bulldog. Když v letech 1848 až 1860 panovala v Anglii recese, donutilo to tamní krajkáře ke stěhování se do Francie. A tito krajkáři s sebou pochopitelně brali i své psy. Pit dogové, jak se jim tam tehdy říkalo, se stali u Francouzů brzy velmi oblíbení a to nejen pro svůj veselý vzhled, ale také pro schopnost vyhánět lišky, jezevce a další škodnou. Někteří buldokové se s majiteli začali vracet do Anglie, a tak už docházelo k paralelnímu křížení. To nakonec dovedlo vývoj až ke vzniku plemene nesoucího název Francouzský buldoček. Francouzský standard byl uznán roku 1898 a roku 1904 francouzského buldočka uznala i Anglie a jejich Kennel Club.Ti ho označují jako „bouledogue franḉais“.

Pozitiva plemene

V současnosti nejsou francouzští buldočci využíváni ke konkrétnímu účelu, jsou to zkrátka jen nahlas pochrupující lidští společníci, kteří vás v případě nutnosti budou sice bránit, ale zloděje blížícího se k vašim dveřím mohou na druhé straně vidět jako potencionálního parťáka do hry. Pokud chcete společníka na psí cvičák, který něco vydrží, nebo kolegu lovce, jenž bude sledovat vaše dlouhé kroky na ještě delších pochůzkách lesem, měli byste se poohlédnout po jiném psovi. Pokud byste chtěli využít jeho hrabacích schopností pro osázení vašeho anglického trávníku nějakým zajímavým rostlinným druhem, můžete jeho spolehlivé služby využít. Pozor ale, pokud ho při návratu domů včas neodchytíte, abyste ho náležitě očistili, zbaví se zbytků trávy a hlíny klidně uprostřed obýváku, i když jste v něm před odchodem na zahradu pečlivě vysávali. Ale dost už o těch klaunských kouscích, které buldočci dovedou. Občas jsou i vážnější chvíle, které s nimi zažijete.

Buldík - klaun v dvoubarevném kabátku

Buldík – klaun v dvoubarevném kabátku

Negativa plemene

Mezi negativa tohoto plemene můžeme zařadit snad jen nemoci, které jsou pro toto plemeno typické. Patří k nim brachycefalický syndrom, jehož hlavním příznakem je částečná obstrukce horních cest dýchacích, což může vést i k dechové nedostatečnosti. Příčinou bývají hlavně zkrácené nosní dýchací cesty, zkrácený hltan, ztluštělé měkké patro anebo ztluštělé mandle. Tento syndrom se však objevuje prakticky u všech plemen s krátkou hlavou a tupým čenichem. Chirurgicky se dá tento syndrom velmi dobře léčit. Dalším zdravotním problémem může být luxace pately, což znamená, že čéška se dostane mimo žlábek, kde má být kosti stehenní trvale umístěna. Pes pak nohu nadlehčuje a pokulhává. U psů brachycefalických plemen se ale bohužel objevují i změny na páteři jako například motýlí obratle, srůstání obratlů nebo deformace obratlů. Dalším zdravotním problémem,který zasahuje buldočky, je demodikóza. Naštěstí ta juvenilní, objevující se v období puberty, je lokalizovaná a stejně tak, jak se objevila, obvykle i mizí, aniž by muselo být zasahováno medikamentózně. Ovšem u formy generalizované se jedná o velmi závažný problém, který se často pojí s dědičnou formou poruchy imunitního systému. Toto onemocnění ale bezpodmínečně vyžaduje intenzivní dlouhodobou léčbu. Pro kompletní výčet dědičných chorob musíme ještě zmínit vřed na rohovce, který ovšem bývá obvykle traumaticky podmíněný nějakým úrazem. Na závěr ještě alespoň zmínka o možném výskytu takzvaného třešňového oka, což je prolaps žlázy třetího víčka. Je-li to trvale se objevující častý problém, bývá operačně řešen.

 

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Francie
Hmotnost: 10 – 13 kg
Výška: 30,5 – 31,5 cm
Barva: plavá, skvrnitá, červeně žíhaná, černě žíhaná
Klasifikace podle FCI: IX – společenská plemena
Postava: silně osvalené tělo se sudovitým hrudníkem na krátkých nohách
Srst: velmi krátká, hustá a lesklá srst
Povaha: sebevědomá až tvrdohlavá, energická, zvídavá, přizpůsobivá. K dětem mírný. K ostatním psům někdy až neurvalý, ovládá pestrou škálu různých zvuků.

Rozkošní francouzští buldočci - oblíbené společenské plemeno

Rozkošní francouzští buldočci – oblíbené společenské plemeno

Francouzský buldoček přes internet

Budete-li hledat svého francouzského buldočka na internetu, buďte velmi ostražití. Snad v každém třetím inzerátu konkrétně na toto plemeno, můžete narazit na podvodníky, množitele a překupníky. Stále je bohužel dost těch, kteří se zvláště při koupi štěňat malých plemen nechají nalákat na nějakou tu zvláštnost a ani přitom netuší, že nic takového jako například mini francouzský buldoček neexistuje. Abyste nesedli překupníkovi štěňat na lep, shánějte nejdříve informace. I když víte, že do paneláku se vám zrovna žádný pes velké rasy nevejde, nenechejte si nasadit klapky na oči a nekupujte miniaturního francouzského buldočka, který bude mít v dospělosti možná jen poloviční váhu, než ten klasický, ale nebude toho dosaženo odpovídajícím křížením, nýbrž nekrmením. Každý pes má svou určitou standardní váhu, a tak se vyplatí pátrat dál a všechny náležitosti si o tomto či jiném plemeni ověřit z několika nezávislých zdrojů. V poslední době zvláště na Slovensku, doslova kvete obchod s těmito „mini buldočky“, které překupníci prodávají za abnormálně vysokou cenu, ale s vysokým rizikem abnormalit oproti zdravému růstu papírových francouzských buldočků. Stejně obezřetní byste měli být i v případě, že hledáte francouzského buldočka atraktivního modrého zbarvení. Překupníci vědí, jaké rasy, ale také jaké barevné variety jsou momentálně nejžádanější. Chcete-li mít doma zdravého buldíka, šarmatního a veselého rodinného společníka, který se ve zdraví dožije vysokého věku, dobře zvažte, kde a za jakých okolností si ho pořídíte.

About Author

1 komentář

Leave A Reply