Jak je to s heterodony nosatými? Jsou pro člověka nebezpeční?

0

Hrozí lidem po kousnutí tohoto hada nějaká rizika? Závěry nejsou jednoznačné, a možná i proto je tento druh v současnosti poměrně hojným a dosti oblíbeným terarijním zvířetem. K jeho oblibě přispívá i to, že má klidnou povahu a zajímavý specifický vzhled.

Zástupci rodu Heterodon

Nověji jsou zástupci rodu Heterodon řazeni v samostatné čeledi Dipsadidae. Velikostně tito hadi dosahují obvykle délky 40-65 cm. Ovšem doložen je i výskyt zatím nejdelšího jedince měřícího 154 cm. Jedná se o hady s denní až soumračnou aktivitou. Samice poznáme od samců podle výrazně většího a mohutnějšího těla. Při vyrušení projevují velmi zvláštní chování. Zploští hlavu a hlasitě syčí na svou obranu. Často provádí i klamné výpady a někdy využijí i thanatózu – předstírají smrt. Tehdy se obrátí břichem vzhůru a z kloaky vypustí zapáchající sekret. V zajetí ale thanatózu zpravidla nepředvádějí. Zajímavá je také hlava heterodona zakončená v přední části nápadným lopatkovitým výrůstkem. Ten využívá k hrabání v zemi.

Duvernoyova žláza v čelisti heterodonů

Opistoglyfní chrup heterodonů se vyznačuje zvětšenými zadními zuby a právě jim nablízku ústí Duvernoyova žláza. Tu má přibližně třetina užovkovitých hadů. Jedná se o žlázu homologickou s jedovou žlázou hadů, kteří mají přední jedové zuby. Slouží tedy k produkci sekretu obsahujícího hlavně proteiny s toxickými účinky. Ty jsou uvolňovány ze zadní části hornoretní slinné žlázy. V klidové pozici směřují zvětšené zadní zuby heterodonů dozadu. Jakmile dojde k uchopení a následnému polykání kořisti, vniknou zvětšené zuby do těla úlovku a zároveň se otevře cesta výměškům Duvernoyovy žlázy.

Co tvoří jídelníček heterodonů

Ještěři, žáby a drobní hlodavci tvoří v přírodě podstatnou část jejich jídelníčku. Výjimkou nejsou ani malí hadi, vajíčka želv a ještěrů, nebo ptáci. Při chovech v teráriích jsou jejich obvyklou potravu myši. Někdy je ale odmítají, hlavně čerstvě vylíhlá mláďata. Celkově jsou hadi rodu Heterodon považováni za ne příliš obratné lovce. Svou kořist si jen přidržují, neškrtí ji, pomalým žvýkáním vpravují do jejího těla sekrety z Duvernoyovy žlázy.

Jsou heterodoni pro člověka jedovatí?

Kousne-li heterodon člověka, obejde se to většinou bez vážnějších komplikací. Dochází jen k většímu krvácení a v některých případech se může objevit otok, podlitiny anebo bolestivé puchýřky. Příznaky mizí po několika dnech. Léčba trvá i měsíc dva. Pouze déle trvající (několikaminutová) intoxikace způsobuje klinicky významnou lokální otravu.

Foto: Pixabay.com

About Author

Leave A Reply