Hlavní rozdíly mezi skupinami psích plemen

Více než tisíc let ovlivňujeme my lidé plemenitbu psů. Zprvu jsme psy šlechtili pro jejich schopnosti a povahové rysy, ovšem v posledních dvou stoletích se zaměřujeme na velikost psů, rovněž na barvu a typ jeho osrstění. Při snaze zdůraznit tyto vlastnosti však chovatelé posílili také rozdíly v chování psů. Některé typy psů tak mají mnohem lepší vlohy k plnění pracovních úkolů a pro výcvik, než jiná plemena.

Lovečtí psi

Pointři, setři, španělé a hlavně retrívři jsou již roky šlechtěni k tomu, aby dokázali dobře spolupracovat s člověkem a hlavně, aby plnili jeho pokyny a povely. To je důvod, proč většina těchto psů je tak přítulná.

Teriéři

Původně byli tito psi šlechtěni ke štvaní divoké zvěře a škodné. Proto, aby zdatně norovali, jsou to povětšinou malí, ale robustní psi. K jejich zástupcům patří jorkšíři, foxteriéři anebo westíci. Silně štěkají a rovněž velmi rádi koušou.

Honiči

Baseti, bíglové, bladhaundi, všechna tato plemena byla původně určena k práci ve smečce a ke sledování pachové stopy. Jejich dlouhé uši a velké nosy jim v tom vydatně pomáhají. S ostatními psy skvěle komunikují a své pány jsou schopni okamžitě informovat zvukovými signály o tom, že narazili na pachovou stopu. V tomhle oboru jsou mimořádně schopní a dokážou sledovat i ty nejslabší pachové stopy.

Pastevecká plemena

Honáčtí psi, kolie a ovčáčtí psi měli vždy za úkol co nejlépe spolupracovat s pastevci a farmáři, proto byli k tomuto účelu dlouhodobě šlechtěni. Jsou plní energie a dokážou dlouhodobě popohánět dobytek na pastvách. Jsou věrnými společníky, ale jsou-li vzrušeni, dosti štěkají a mohou v rozrušení i kousat.

Hlídací psi

Horští, nejčastěji bernští salašničtí psi a pyrenejští psi byli vyšlechtěni k ochraně stád ovcí za doby nepřítomnosti pastevců. Tito psi jsou nezávislí, uvolnění a za určitých okolností mají tendence k až přehnanému bránění. Jiná plemena, jako například dobrmani a boxeři, byli šlechtěni k ochraně lidských příbytků.

Severská plemena

Mezi nordická plemena řadíme čau čau, japonskou akitu, losí psy a sibiřské husky. Všechna tato plemena mají obrovskou vitalitu, jsou hrdá a nezávislá. Vyznačují se hustou srstí, která hojně líná a mají také silné plece. Těžké kosti těchto psů poskytují pevné ukotvení pro silné svaly.

Společenští psi

 
Pudlové, malá tibetská plemena, čivavy, bišonci a malí španělé byli vždy šlechtěni s cílem být nablízku člověku, jehož společníkem se měli stát. Jejich srst vyžaduje dobrou a častou péči, což ještě posiluje vazbu mezi majitelem a jeho psem. Péče o srst jim nikterak nevadí, mají totiž rádi fyzický kontakt s lidmi a jsou velmi přítulní.

Psi orientující se zrakem

Afgánští chrti, vipeti, saluka, jelení psi a grejhaundi jsou psi stavění pro rychlý běh. Drží si odstup, jsou poměrně hrdí, ale kromě elegantního vzhledu mají ještě mnoho dalších předností.