Irský teriér – lovec, strážce, přítel i miláček

0

V duších mnoha kynologů se pevně usadil na první příčce nedostižný, odvážný, věrný a inteligentní irský teriér. Ačkoli v našich zeměpisných šířkách toto plemeno vychovává a vlastní jen několik desítek chovatelů, v USA a v Irsku jsou tito psi zvlášť velmi oblíbení. Kdo se do tohoto svérázného plemena jednou zamiluje, zůstává většinou jeho milovníkem po celý život.

Z historie plemene

Dodnes si Irsko uchovává mnohé z tradic keltského chovatelství postaveného na tradičních základech. Mezi nejoblíbenější a obecně známá plemena zde patří nejen irský teriér, ale rovněž vlkodav, kerryblue teriér, irský setr a irský vodní španěl. Chová se tu však i mnoho dalších místních plemen s keltským původem. Konkrétně plemeno Irský teriér vzniklo v jižním Irsku, v oblasti okolo Corku. Irský teriér je s největší pravděpodobností potomkem pšeničných teriérů a staroanglických černotříslových teriérů.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Irsko
Hmotnost: 11 – 12 kg
Výška: 45 – 48 cm
Barva: jednotná preferovaná barva je jasně červená, červenopšeničná nebo žlutočervená.
Klasifikace podle FCI: Teriéři.
Postava: dlouhá hlava, symetrické tělo, hluboký hrudník, osvalené tělo se silnými zadními končetinami, silný dost dlouhý ocas, malé dopředu klopené uši ve tvaru V.
Srst: hrubá, jediná dlouhá přípustná srst je mírný vous.
Povaha: bezhlavě odvážní psi, vytrvalí, velmi aktivní nezmaři se silně rozvinutými loveckými schopnostmi, naprosto nevhodní pro pasivní majitele.

Irčan

Irčan

Pozitiva plemene

Zatímco u nás je tento pes obvykle domácím společníkem lidí, v Irsku se dodnes výborně uplatňuje jako lovec, zatímco v USA je nejvíce trénován pro práci ve vodě a k lovu škodné zvěře. Často se účastní také oblíbených loveckých závodů. Ze všech teriérů je snad pohybově nejelegantnější, i tvarově působí velmi vyrovnaně. Je bystrý a rychlý. Je spolehlivým rodinným přítelem, ale často se u této rasy setrváváme s útoky na jiné psy. Feny, ostatně jako je tomu u většiny plemen, bývají snášenlivější než psi. V případě irských teriérů je vždy potřeba počítat s nutným výcvikem poslušnosti. Pokud je jeho výcvik úspěšně dokončen a pes je spolehlivý, nemusí být na vodítku. Psi jsou to vytrvalí, pohybliví a mrštní. Využívají se jako honiči a slídiči spárkaté zvěře. Za svého pána by položili život. Skvěle hlídají a málo línají. Co se jednou naučí, už nikdy nezapomenou.

Negativa plemene

Říká se, že do chovu Irčanů, tedy Irských teriérů se má pustit jen ten, kdo ví, do čeho jde a je připraven tomu čelit. Jednoznačně nejsilnějším záporem tohoto plemene jsou útoky na jiné psy a bezvýhradná nutnost výcviku poslušnosti. Irští teriéři jsou takzvaně bezhlavě odvážní. Jejich vášeň pro lov je tak silná, že živý zajíc se pro ně stává neodolatelnou kořistí, ať už je kdekoli. Irčany je nutno cvičit k dobré ovladatelnosti a náležité poslušnosti. Zaútočí-li na ně nějaký pes jako první, rozhodně ukážou ochotu se s ním poprat. Nehodí se pro starší nebo neaktivní majitele. 4 x ročně je nutné tyto psy trimovat.

Irský teriér - věrný přítel

Irský teriér – věrný přítel

Oblasti působnosti irských teriérů v historii

Úlohy, které irští teriéři dříve vykonávali, byly neméně pestré, než je tomu dnes. Byli pověřováni lovem lišek, jezevců, nebo i vyder. Uniknout jim nesměli často ani králíci. Z lovu králíků byli později přesměrováni na něco jako druh sportu, při kterém měli za úkol dávit krysy v arénách, kde se na jejich rychlost uzavíraly sázky. Irčani i dříve bývali spolehlivými hlídači a domácími společníky. Využívali se k takovým úlohám jako je hlídání ovcí při pasení anebo k hlídání jiných druhů hospodářských zvířat. Dokonce měli své velké úkoly i za 1. světové války, kdy je armáda na frontách vysílala do bojišť jako poslíčky. Tehdy se naplno mohla projevit jejich sebejistota a odvážná neohroženost. Bezpečně dokazovali, že překonávání překážek v podobě zákopů pro jejich fyzickou zdatnost není nijak náročný úkol.

Současné využití schopností irských teriérů

Irští teriéři mají opravdu výborný čich, neporazitelnou odhodlanost a odolnost, a to je předurčuje k zařazení mezi záchranářské psy. Jsou navíc velmi vlídní k dětem a milují i dospělé lidi, což z nich činí v mnoha případech také skvělé canisterapeutické psy. Skandinávští kynologové se díky velké rychlosti a obratnosti tohoto psího plemene velmi často umisťují na prvních příčkách žebříčků hlavně v agility. Nesmíme ale opomenout ani jejich skvělé lovecké schopnosti, pro které mají dané dispozice: štíhlost, rychlost, neúnavnost a ideální velikost.

About Author

Leave A Reply