Jak se žije se psí smečkou

0

Psi, jakožto smečkové zvířata, se chovají vždy jinak v přítomnosti dalších psů, než když je každý z nich zvlášť. A právě tato zkušenost je nepřenosná, vždy jiná, podle toho z jakých psů se právě ta vaše smečka skládá. My jsme měli štěstí, že si naši psi takzvaně sedli, i když jsme si je pořizovali postupně v průběhu 2 let.

Jak jsme ke smečce přišli

První padlo rozhodnutí pořídit si k domku se zahradou něco jako „hlídacího domácího mazla“, který by fungoval místo zvonku a zároveň byl náš chundelatý domácí společník. Přesto, že jsme měli pro naši rozkošnou fenku BSP připravenou krásnou prostornou venkovní boudu, od samého počátku spí doma. Místo zvonku funguje fantasticky, až si říkáme, že opravdu každého člověka, cyklistu, auto jedoucí kolem plotu by nahlašovat nemusela. Angii jsme se rozhodli pořídit kamarádku proto, aby si měla s kým hrát. Naše volba padla na nádherné černé štěňátko z útulku ve Vsetíně, kterému jsme dali jméno Besi. Pak přibyl do smečky po dvou fenkách první a jediný pes naší smečky – Tommy, rovněž z útulku, tentokrát z Valašského Meziříčí. A jako poslední se k naší smečce přidala nejmladší a zároveň nejmenší zatoulaná psí holčička Rebeka, zkráceně Beky, kterou jsme si přivezli z dočasky z Brna.

Nejdřív byly jen dvě

Krmení – velká událost

Ano, krmení je v takovém případě opravdu velká událost, a to nejen významem, ale hlavně objemem. Pokud je na jídelníčku vařená večeře (protože vařené snídaně prostě nestíháme), od první nasáté masové vůně máme za zády 4 páry očí a nedočkavé psí jazyky, které sledují každý náš pohyb u plotny nebo kuchyňské linky. Zalehnou na své pozice, jako vojáci v zákopech a vyčkávají. Když chystáme třeba hovězí hrtany s těstovinami nebo s rýží, potřebujeme na promíchání jídla doslova celý lavor. Přidáváme i strouhanou mrkev, hrst dobromysli a nakrájené listy ledového salátu. Mňamka, po které se zem slehne do 3 minut.

Když se připravuje BARF pro smečku

Jak vypadají naše procházky

Stačí, když si dám na krk píšťalku anebo vezmu ze spíže hrst piškotů a odnesu si je do tašky přes rameno, kterou nosím s sebou na procházky. Pokud vyměním domácí oblečení za to turistické, je našim psům jasné, že se bude konat procházka. To kouzelné slovo „prochajda“ před nimi raději už ani nevyslovujeme, protože bychom se ani nemohli v klidu převléct. Připravit se u nás nenápadně na procházku se psy zkrátka nepřichází v úvahu.
Psi se předhánějí, kdo z nich dostane obojek jako první. To je totiž záruka, že půjde ven. Ve většině případů ale chodíme se všemi čtyřmi naráz. Opravdu výjimečně bereme jednoho psa po druhém, když je dostatek času a procházku si opravdu chceme užít v klidu.

Na veterinu jezdíme na dvakrát

Máme štěstí, že všichni naši psi rádi jezdí autem. Někdy ani nestihneme otevřít dveře a oni už si dovnitř naskáčou sami otevřeným okýnkem. Tommy to pravda dokáže i jinak, okýnkem ven z auta, a klidně i za jízdy. Tommy se totiž na procházky těší nejvíc. Nejčastěji se vydáváme na koupání k řece Bečvě anebo do lesů v okolí. Ne pokaždé ale jízda autem znamená směr procházka. Jednou za půl roku se jezdí i na veterinu, kam někteří naši čtyřnožci nechodí právě rádi. Jezdíme tedy na dvakrát. V první skupině jsou ti, kteří proti veterinární ordinaci nic nenamítají. Ve druhé skupině jsou naše nejstarší psí holky, které si zřejmě až příliš zafixovaly, že byly v téže ordinaci kastrovány.

Besi na hradbách Helfštýna

Jak jsme museli pořídit novou schránku

Když jsme zjistili, že poslední dobou máme nějak často letáky hozené na zemi 2 metry před brankou anebo jsme se nedočkali předem avizovaného balíčku či dopisu, bylo nám to už podezřelé. A tak jsme jednoho dne zpovídali paní listonošku, která se přiznala, že je nová a našich psů se zkrátka bojí. Jestli bychom nemohli dát schránku na dopisy někam jinam na plot, ale hlavně dál od branky, kde na ni vždycky při roznášce začnou štěkat všichni 4 naši psi naráz. Sice jsme ji ujišťovali, že psi jsou mírní jako beránci, nicméně chápeme, že za plotem mohou působit jako krvežízniví vlci. A tak jsme jí raději vyhověli. Takže máme už druhý týden novou schránku na plotě v úctyhodné vzdálenosti od branky, kterou si střeží naši 4 velcí černí chlupáči.

Milujeme rozzářená psí kukadla

Jak vidno, život se psí smečkou je pestrý, v mnoha ohledech netradiční, ale rozhodně nikdy jednotvárný. Každý den nám dělá radost, když můžeme pozorovat vzájemné hry našich chlupáčů a jejich nadšení z příchodu jednotlivých členů domácnosti z práce zpět domů. Milujeme jejich rozzářená kukadla, když se řekne slovo „prochajda“ anebo když zašustí sáček s piškoty. Zkrátka náš život by už bez naší psí smečky nebyl dokonalý.

Foto a text: Zuzana Bohdalová

About Author

Leave A Reply