A jak to vypadá u vás na psí louce?

0

Poměrně velkým problémem současnosti je venčení psů ve velkých městech. Naštěstí magistráty těchto měst většinou na pejskaře myslí a vyhradí jim určitá místa k venčení, a ta jsou zahrnuta i do místní vyhlášky. Někde se ujalo označení psí louka, jinde se jedná o prostor k volnému venčení psů a stále častěji vznikají i psí parky. Podívejme se společně na to, jak různí lidé mohou pohlížet na tutéž psí louku, čili areál vyhrazený pro venčení psů bez povinnosti nasazeného vodítka a náhubku.

Jsme národem pejskařů, až pak běžců

Jsme národem pejskařů, to na prvním místě. A až na dalších místech se můžeme označit jako národ běžců anebo cyklistů. Pochopitelně je třeba souhlasit s tím, že každý pes má být slušně vychovaný, nehledě na to, že totéž má platit pro jeho pána a majitele. Ovšem zde je třeba zmínit, že na jednu a tutéž záležitost obvykle mají různí lidé různý pohled. Jinak situaci vidí pejskař, jinak cyklista, jiný názor na tutéž věc má běžec a jiný maminka na procházce s dětmi.

A nyní k jádru pudla (obrazně)

A teď se dostáváme k takzvanému jádru pudla, když už jsme u té psí problematiky.
Bydlení ve velkoměstě, přímo v centru, nedává zrovna moc příležitostí k venčení psů bez vodítka a náhubku. Na venčení psů tu bývají vyhrazena některá místa, kde je povolen pohyb psů bez náhubku i vodítka. Štěstí, že magistráty měst taková místa zřizují a povolují. My pejskaři i naši psí kamarádi je velmi rádi využíváme. Jednou z nejoblíbenějších zón pro volný pohyb psů v našem městě je takzvaná psí louka u kojeneckého ústavu. Specifikem této louky je, že v určitých obdobích, kdy stoupne výrazně řeka Morava, je tato zóna více či méně zaplavena vodou. S tím se ovšem počítá. Ale to, s čím se nepočítá a ani dostatečně nikdy nepočítalo, je nápor běžců, cyklistů, rybářů, maminek s kočárky a dvojic či skupin, které na louce posedávají v období pěkného slunečného počasí.

Psi milují volný pohyb

Psi milují volný pohyb

Co se všechno děje na psí louce

Přesto, že je louka určená k volnému výběhu psů, není den, kdy se na ní nesetkáte s běžcem či běžkyní, kteří si nahlas nebo polohlasně stěžují na pobíhající psy pod jejich nohama, aniž by si běžci uvědomovali, že běží po „psí louce“. I rybářů tu přibývá úměrně dobrému počasí a ti zase nadávají na to, že psí vodomilové jim plaší ryby. Maminky s kočárky si často krátí cestu rovněž přes psí louku, místo toho, aby využily kolem vedoucí asfaltovou stezku, která jim v létě připadá asi příliš rozpálená.
V zimě zase funguje psí louka jako skvělá startující plocha pro bobování a sáňkování dětí, ať už s dozorem nebo bez něj. Maminky si kolikrát ani neuvědomují, že své dítě na bobech, in-line bruslích, nebo na kole pouští mezi rozběhnuté volně pobíhající psy, kterých se tu kolikrát sejde docela velké množství. Psi se stejně jako dozor dětí, nebo skupinky venčitelů sdružují i v takzvaných přátelských smečkách. Cyklisté, zvláště ti toužící po větších adrenalinových zážitcích, mezi nás pejskaře vjíždějí, aniž by zazvonili na zvonek na kole a přepadnou nás tak doslova zezadu, když to nejméně čekáme. A to se teprve dostáváme k běžcům.

Běh pro zdraví, nebo pro parádu?

Přiznejme si, že běhání pro zdraví je teď tak trochu či spíše hodně módní záležitost. Kdo neběhá, není in. A aby běžci a běžkyně byli dostatečně in, mají k tomu i značkové běžecké obutí, značkové oblečení, ovšem často velmi neznačkové chování. Kolikrát si říkám, jestli to má ještě něco společného s během pro zdraví, když se taková vyparáděná běžkyně se sluchátky na uších rozběhne mezi partu hrajících si psů a pak začne nadávat, že si své psy nehlídáme, a že si je máme dát na vodítko, protože se jich bojí, nebo proto, že má novou běžeckou obuv. Běžkyně si mimo trasu – asfaltovou stezku určenou k běhu, cyklistice, in-line bruslení a procházkám s kočárkem dobrovolně zvolila hlinitý či travnatý podklad psí louky, aby měla měkčí došlapy, ale neuvědomuje si, že tam vlastně nemá co dělat. A když jí pejskaři chtějí sdělit, že běží po psí louce, tak neslyší, kvůli sluchátkům na uších, běží dál a přitom dál nadává. Vrcholem všeho je, že si běžkyně či běžec udělá kolečko a běží po chvíli v ústrety opět tou „nebezpečnou“ cestou plnou psů.

Běh pro zdrav, nebo pro parádu?

Běh pro zdraví, nebo pro parádu?

Hezké počasí láká všechny

A co dvojice sedící v trávě? Některé zkrátka tolerují, že je psi vylézající poblíž z vody ocákají sprškou otřepávanou ze své srsti. Jiní to nepochopí a rozčilují se a nadávají. Pochopí to obvykle pejskaři, kteří vědí, že psi se v létě potřebují zchladit a řeka líně se pohybující po příjemných oblázcích je tím ideálním prostředím na letní osvěžení. Ti ostatní nechápou a nadávají.

Vzájemná ohleduplnost zatím chybí

Ano, měli bychom se více snažit o vzájemnou toleranci a pochopení. Měli bychom být vzájemně více ohleduplní. Přece jen je těch míst ve městech, kde mohou děti vesele poletovat, běžci běhat, cyklisti jezdit a sáňkaři sáňkovat mnohem víc, než těch, kde můžeme my pejskaři venčit své psy na volno a bez náhubku. Psi jsou také živí tvorové, kteří si rádi pohrají s ostatními psy, stejně tak jako si maminky s kočárky rády popovídají s jinými maminkami. Ovšem všichni bychom měli brát vždy zřetel na to, jak máme vychované děti a psy, v jakém prostředí se společně pohybujeme a zda náhodu není v právu ta druhá strana. Více tolerance, ohleduplnosti a povědomí o tom, kde je ještě dětské hřiště či rybářský revír, a kde už začíná volný pohyb psů, nebo cyklistická stezka.

Sáňkování na psí louce - trochu bezohledné, nemyslíte?

Sáňkování na psí louce – trochu bezohledné, nemyslíte?

Díky vám všem

Všem vám uvědomělým občanům předem za to díky, že napočítáte nejdřív do pěti, než se neprávem rozčílíte. Díky také vám všem, kteří předcházíte nechtěným střetům našich mazlíčků s nedisciplinovanými běžci, cyklisty a dalšími lidmi, kteří jsou možná také pejskaři, ale právě teď toho svého pejska nechali doma, protože by se jim při běhu pletl pod nohy.

About Author

Leave A Reply