Jezevčík – útočný lovec i věrný společník

0

Jezevčíci mohou být stejně tak dobrými pracovními psy, jako i příjemnými a věrnými společníky. Jsou to psychicky silní psi, kteří vetřelce vítají doslova poplachem a pro svou velikost jsou oblíbení nejen u myslivců, ale i u malých dětí. Jejich osrstění a zbarvení je různorodé. Podle toho rozlišujeme jezevčíky na krátkosrsté, dlouhosrsté a drsnosrsté.

Z historie plemene

Pravděpodobně již ve středověku byli k lovu využíváni krátkonozí psi. V roce 1560 byla vydána kniha, která poprvé ukazuje psy podobné jezevčíkům při stopování. Jako samostatné plemeno se jezevčíci začali vydělovat z loveckých psů ve střední Evropě během 18. století. Plemenný standard jezevčíků byl ustaven v roce 1879. V roce 1881 pak byl v Británii založen klub chovatelů jezevčíků. V krvi dnešních jezevčíků kolují geny pinčů, bernských nízkonohých honičů, basetů a Dandie Dinmont teriérů. Křížení jezevčíků odlišného velikostního rázu a různého zbarvení srsti trvalo v mnoha zemích až do roku 1970. Tehdy je mnohé kluby zakázaly.

Pozitiva plemene

Jezevčíci jsou kombinací vitality a zřetelné osobnosti. Popularitu jim dodala nejen široká škála jejich zbarvení, ale i miniaturizace, která z nich vytvořila ideální mazlíčky městských rodin žijících v bytech s omezeným prostorem. Dožívají se poměrně vysokého věku mezi 12 až 14 lety.

Negativa plemene

Hladkosrsté feny mohou být o něco neposlušnější a nervóznější než psi. Dlouhosrsté feny jsou zase považovány za více vzrušivé. Poměrně časté jsou u jezevčíků i různé dědičné choroby. Časté chození jezevčíků po schodech není žádoucí, může u nich vyvolat poškození zad.

Krátkosrstý jezevčík

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Německo
Hmotnost: standardní velikost do 9 kg, trpasličí velikost do 4 kg, králičí velikost do 3,5 kg.
Výška: standardem není uváděna.
Klasifikace podle FCI: jezevčíci
Barva: červená, čerevnožlutá, žlutá, žíhaná, tygrovaná anebo black and tan. Za vadu je považována čistě černá barva bez pálení, stejně tak čistě bílá barva bez pálení. Žádoucí není nadměrné rozšíření pálení.
Srst: podle druhu. U hladkosrstých jezevčíků je krátká, hustá. Lesklá krátce přiléhající bez holých míst. U drsnosrstých: s výjimkou hlavy, slechů a obočí je srst přilehlá, hustá, drsná s podsadou. U dlouhosrstých: je měkká, hladká, lesklá, vlas se prodlužuje pod krkem, pod celým trupem, také na uších a na zadní straně běhů. Na spodní straně prutu dlouhé praporce srsti.
Povaha: nezávislá vyžadující včasné formování, jsou přirozeně ostražití, hlasitě hlídají. Feny bývají obecně vlídnější a citlivější než psi. Trpasličí jezevčíci mohou být značně nepříjemně tvrdohlaví a neposlušní.

Pro koho se hodí

Jezevčíci jsou stále využíváni lovecky, jako honiči cvičení k pronásledování škodné až do nory a zároveň k jejímu vypuzení z ní. Jako lovecký pes vyžaduje jezevčík činorodou práci v terénu. Jezevčíci milují pohyb v nerovném a různorodém terénu.
Většina jezevčíků však není chována pro lov, ale pro přizpůsobení se formálnímu výstavnímu standardu. Takoví psi musí mít již od mládí povědomí o tom, co je to umět se chovat ve výstavním kruhu. Jsou trénováni pro náležité držení těla, klidné chování při prohlídce, pro půvabné plovoucí způsoby chůze, a to vše proto, aby předvedli na výstavě to nejlepší ze sebe.

Drsnosrstý jezevčík

Zdravotní stav

Vzhledem k délce těla a krátkým nohám mívají tito psi potíže s bolestmi páteře. Nejčastěji bývají postiženy obratle bederní páteře. Vzniká tak obrna jezevčíků. Posunutá ploténka tlačí na určitý úsek míchy, na nervy a projevuje se jako bolestivé onemocnění.
Feny, které nebyly sterilizovány v mládí, mohou později trpět rakovinou mléčné žlázy anebo pyometrou. To je hromaděním hnisu v děloze. Nekastrovaní psi někdy mívají nádory na pohlavních orgánech, zánět prostaty, nebo rakovinu varlat. Strava jezevčíků po kastraci musí být pečlivě kontrolována a upravena, aby nedocházelo k jejich tloustnutí.
Dále jezevčíci trpí častými očními onemocněními jako například suchý zánět rohovky nebo atrofií sítnice. Problémem u nich může být i cushingův syndrom – hyperadrenokorticismus – hormonální onemocnění starších psů. Z dědičných nemocí je to pak spondylóza páteře, hluchota a padoucnice, zkřivení čelisti, nekostnatění chrupavek a Von Willebrandova nemoc – dědičné onemocnění srážlivosti krve.

Zajímavosti

Jedněmi ze slavných majitelů jezevčíků byli i královna Viktorie a její německý manžel princ Albert. V tehdejším královském psinci byli za její vlády chováni jezevčíci, kteří se uplatňovali při královských honech ve Windsoru.
Krátce na počátku 20. století byl v Německu velmi ceněn bílý jezevčík. Pravděpodobně kvůli zdravotním problémům, kdy se u bíle zbarvených štěňat často vyskytuje hluchota, byli později u jezevčíků bíle zbarvení jedinci nežádoucí. Následně byla bílá barva u jezevčíků vyňata ze standardu.

About Author

Leave A Reply