Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) již u nás není takovou vzácností jako před 20 lety

0

Tomuto atraktivnímu druhu – kudlance nábožné se daří v poslední době expanze a s ní související trvalé rozmnožování populace. Zatímco tento hmyz byl u nás před patnácti až dvaceti lety velkou vzácností, dnes už tomu zdaleka tak není. Původně tento druh obýval pouze nejteplejší oblasti jižní Moravy. Delší dobu se postupně šíří na sever a severozápad naší republiky. Dnes se s ním můžeme setkat už i na nejedné lokalitě v Polabí.

Řád kudlanky (Mantodea)

Tento řád zahrnuje více než 2 500 druhů rozšířených hlavně v tropických oblastech. Svým loupeživým končetinám, výrazně protažené předohrudi a velkým kusadlům vděčí tato skupina hmyzu za svou popularitu. Vzhledově nebývale atraktivní a bizarní dravý hmyz, který do prvního páru svých končetin uchopuje svou kořist, často loví ze zálohy. Kudlanky nábožné si ve většině případů za svou kořist vybírají jedince z řádu rovnokřídlých (Orthoptera).

Kudlanky se v zajetí chovají v insektáriích

Rozdíly mezi pohlavími

Na našem území převažují u obou pohlaví kudlanek nábožných zelené odstíny zbarvení. Samičky jsou v dospělosti robustnější a delší než samečkové. Zatímco ti dosahují délky do 55 mm, samičky mohou dosáhnout celkové délky až 80 mm. Samci mají štíhlejší zadeček a mnohem delší tykadla, která u nich dosahují až do poloviny těla.

Co stojí za barevnou variabilitou kudlanek

Ačkoli většinu kudlanek vídáme v zeleném zbarvení, které je chrání před možnými predátory, ale i před tím, aby je jejich kořist ihned spatřila, nejsou žádnou výjimkou ani kudlanky hnědé, nebo žlutohnědé. Odborné záznamy hovoří dokonce i o černě zbarvených kudlankách. Barevná variabilita kudlanek je do dnešních dob takt trochu záhadou. Vědci se přiklánějí k názoru, že zbarvení kudlanek se řídí hlavně klimatickými podmínkami. Největší význam má pravděpodobně množství dopadajícího slunečního záření, vlhkost na stanovišti a dále také změny teploty. Převládající zelený odstín má pravděpodobně souvislost se začátkem vegetační sezóny a dostatkem vláhy, zatímco hnědé zbarvení je typické pro konec léta, kdy je rostlinstvo i půda na většině míst vyprahlá.

Úvodní foto: Luboš Houska (Pixabay.com)
Foto v textu: Miroslav Procházka (Pixabay.com)

About Author

Leave A Reply