Velké elegantní plemeno důstojného vzhledu, které je národním psem Německa, to jsou německé dogy. Jejich vzhled tomu sice příliš nenasvědčuje, ale jedná se o velmi přítulné plemeno. Válečný pes, lovec, hlídač, společník i domácí mazlíček, i tak by se daly dogy charakterizovat. Daly by se hodnotit také jako doprovodní či obranní psi.
Z historie plemene
Původ plemene německé dogy se dá vystopovat až ke psům, jež přivedli do Evropy dávní Alanové, sarmatský kmen, který žil původně na území dnešní asijské části Ruska. Ti vlastnili bojovné mastify, kteří se patrně pářili se štíhlými chrty. S největší pravděpodobností tak vzniklo vlídné a elegantně půvabné plemeno – německá doga. Někdy bývá německá doga zaměňována s dogou dánskou, broholmanem. První písemné zmínky o tomto plemeni jsou dochovány již ze 13. století. Plemenné znaky německé dogy byly pevně stanoveny v roce 1880.
Popis plemene – typické znaky
Země původu: Německo
Hmotnost: 46 – 54 kg feny, 60 – 90 kg psi
Výška: 71 – 76 cm feny, 80 – 90 cm psi
Barva: černá, modrá, černě žíhaná, harlekýn, plavá
Klasifikace podle FCI: pinčové, knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi
Postava: Mohutná a zároveň elegantně štíhlá, svalnaté tělo s velmi hlubokým hrudníkem, středně dlouhý hřbet.
Srst: Krátká, hustá, hladce přiléhající, lesklá.
Povaha: Učenlivá, milující svou rodinu, přítulná k majitelům, zdrženlivá k cizím lidem.
I velké dogy si rády hrají
Pozitiva plemene
Snad nejslavnější majitelem tohoto plemene byl kníže Otto von Bismarc, který vlastnil dogy více než 60 let. Za všechno hovoří to, že i na smrtelném loži se ptal po svém psovi Sultánovi. Dogy jsou ušlechtilí psi nosící svou hlavu s hrdostí vztyčenou. Jejich zjev je natolik harmonický, že mohou působit doslova jako psí sochy. Vůči svým majitelům jsou velmi přítulné. Milují děti ze své rodiny, k cizím lidem jsou však zdrženliví. Dogy jsou velmi učenlivé. Je velmi obtížné vyvést je z míry. Nemívají projevy agresivního chování.
Negativa plemene
Povaha německé dogy jen velmi těžce akceptuje změnu majitele. Někdy jsou dogy až extrémně bojácné, což se neslučuje s tím, jakým dojmem působí po fyzické stránce. Jejich strach se může změnit v agresivitu a v důsledku toho mohou i kousnout, cítí-li se v ohrožení. Někdo považuje za odpudivé jejich slintání, které je vlivem povislých pysků zřejmé.
Časté nemoci vyskytující se nejen vlivem dědičnosti
Nejen štíhlá postava německé dogy může být tím, co u dogy vyvolává zdravotní problémy, zejména zvýšenou pravděpodobnost výskytu zánětu loketních a kyčelních kloubů. Často ale podléhají i kostním nádorům. Ničím výjimečným nejsou pro dogy ani úrazy dlouhého tenkého ocasu, který utrpí újmu obvykle ve své špičce. Často trpí také očními problémy – ektropium, entropium. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké plemeno, hrozí u dog obávaná torze žaludku. Jsou-li překročeny jisté limity příbuzenské plemenitby, mohou být důsledky na zdraví těchto zvířat doslova nedozírné.
Německá doga – bílá varieta
Německá doga – bílá varieta
Chovatelsky stanovené barevné varianty
Chov čistých barev dog v pěti barevných rázech uspokojuje odlišný vkus příznivců a chovatelů tohoto plemene. Základní barvou německých dog je černá barva, ta převládá nad všemi ostatními barevnými rázy. Ovšem velmi oblíbené jsou i černé, modré, žluté či žíhané dogy. V kombinaci černá x černá doga připadá z celé populace 75% na černě zbarvené jedince a 25% na modré jedince. Jako merle jsou označovány takové genetické mutace, které zcela nebo jen částečně zabraňují pigmentaci srsti. Takto mohou vzniknout dogy s černobílými skvrnami, šedobílými skvrnami, ale i takzvaní porcelánoví tygři. Takto jsou označováni psi, kteří mají žluté, modré nebo žíhané skvrny. Ti se vyskytují pouze tehdy, vyskytuje-li se u obou rodičů recesivní gen. Šedobíle skvrnité dogy jsou nazývané šedými tygry a jsou tím míněny černošedě skvrnité dogy, u kterých částečná depigmentace základní černé barvy způsobí, že se projeví jen šedá. Občas se ve vrzích skvrnitých dog objeví mimo černobíle skvrnitá štěňata také štěňata šedobíle skvrnitá. Základní typ skvrnité dogy je černý. Černobíle a šedobíle skvrnité dogy mají stejný genotyp.
