Péče o psa od štěněte až po dospělost

0

Pokud si chcete pořídit psa, musíte zvážit hned několik věci naráz. Především se musíte zamyslet na tím, jaké máte zkušenosti v oblasti výchovy a výcviku psa, kde bude pes bydlet, kolik na něj máte času, čím budete krmit… Pokud bydlíte v bytě, volíme plemena malá – čivavu, trpasličího pinče, buldočka, yorkshirského teriéra; případně plemena střední velikosti – kokra, pudla, jezevčíka. Buďte rozumní a nepořizujte si do bytu plemena náročná na výcvik či pohyb. A také se raději vyhněte velkým a služebním plemenům psů. Pokud se takovýto pes bude v bytě nudit, v lepším případě vám z bytu udělá kůlničku na dříví, v horším případě se stane agresivní a nebezpečný pro své okolí.

Štěně v bytě

Předtím než si štěně přivezete, připravte mu pelíšek, který bude pro štěně pohodlný a vám se bude dobře čistit. Štěňata rostou celkem rychle, takže bude stačit krabice z tvrdého kartonu, na dně vystlána dekou a umístěná několik centimetrů nad zemí, v klidné části bytu. Dbejte na to, aby v místě, kde je pelíšek, nebyl průvan. Pokud vám přijde kartonová krabice jako nevhodné bydlení pro nového člena rodiny, můžete zajít do chovatelských potřeb a vybrat si z bohaté nabídky různých tvarů i materiálů. Ovšem stále mějte na paměti to, že štěně se teprve musí naučit, kam se může a nemůže vykonávat toaleta, takže se může stát, že ji vykoná i u sebe v pelíšku a z některých materiálů to půjde jen těžko odstranit.

Pozor na kytky

Květiny má doma v květináči snad každý, ale kolik z vás ví, která kytka ve vašem bytě je jedovatá? Zvědavá štěňata mohou kytku, která bude v jejich dosahu okousat či pozřít a pozření některých květin může mít fatální následky.

Štěně na zahradě

Pokud bydlíte v domku se zahradou a rozhodli jste se, že si pořídíte plemeno psa, které může být celoročně venku, musíte obstarat boudu nebo ideálně kotec s výběhem. Snažte se vybrat takové místo, kam nefouká a zároveň je i částečně stíněné. Kotec má mít spádovou podlahu z betonu či dlaždic, které by neměly klouzat. V jednom rohu podlahy nechte asi 1m2 bez betonu a vyplňte jej pískem-sem se často psi naučí konat svou potřebu. Kotec můžete ohraničit tak, aby váš pes nemohl přelézt nebo se podhrabat. Do kotce umístěte boudu, která bude dostatečně prostorná a snadno přístupná, protože je vhodné ji asi dvakrát ročně vyčistit. V zimě boudu vystelte slámou nebo starou dekou, abyste udrželi dostatečně teplé prostředí pro život psa. Minimálně jednou za měsíc kontroluje znečištění a případně vyměňte špinavou slámu či deku za čistou. Pokud jsou zimní teploty nižší než -10°C, zavěste přes vchod kus látky. Ještě předtím, než štěně přivedete domů, obhlédněte celý pozemek a zabezpečit místa, která mohou štěně ohrozit na životě. Jsou to především jedovaté keře a rostliny, nedostatečně uzavřené poklopy u studny či septiků, bazén či okrasné jezírko, gril, kůlny, elektrické kabely, zahradní náčiní.

Štěně je jako malé dítě – hravé a neposedné. Hračky štěně zabaví a navíc jej podporují v jejich osobním vývoji. Pomocí hraček štěně rozvíjí lovecké a aportovací schopnosti, posiluje žvýkací svaly a odstraňuje ze zubů plak. Vybírejte hračky z odolného materiálu, dostatečně velké a zdravotně nezávadné. Skvělé jsou míčky, provazové uzly nebo tzv. konga, která se naplní pamlsky či granulemi a nabídnou se psovi, např. když odcházíte do práce – pes se bude snažit dostat mňamky ven a nebude tesknit a vymýšlet lotroviny.

Krmení a přístup k vodě

Čím budete krmit, záleží jen na vás. Ovšem jakoukoli změnu provádějte postupně. Chovatelé dávají štěněti s sebou do nového domova i vzorek granulí, kterými štěně krmili. Pokud nebudete chtít krmit stejnou značkou jako chovatel, kupte si menší balení granulí, kterými krmil chovatel a balení značky, kterou chcete krmit. Nové granule přidávejte do granulí původních a postupně ubírejte dávku původních granulí a zvyšujte dávku vámi vybrané značky. Krmení syrovým masem je náročné časově, prostorově a cenově, ale také náročné na správné zastoupeni výživných látek v krmné dávce. Můžete také krmit kvalitními konzervami. Důležité je psa nepřekrmovat. Překrmování může vést k metabolickým či ortopedickým onemocněním. Voda by měla být přístupná bez omezení a v dostatečném množství. Na jeden kilogram živé hmotnosti by měl pes přijmout 40-60 ml vody. Krmení suchými krmivy a pohybová aktivita zvyšuje příjem vody. Krmivo i vodu podáváme ideálně do nerezových misek, které mají spodní část potaženou protiskluzovou gumou. Tyto misky se i snadno čistí. Misky plastové často praskají a ostré kusy plastů mohou psa poranit nebo je může pozřít. Pokud se odrazí část kameninové misky, mohou se tam usazovat zbytky krmiva, ty se mohou kazit a zároveň jsou vhodným substrátem pro množení mikroorganismů.

Jdeme na procházku

Pes potřebuje nejen pravidelné procházky, ale také kontakt s ostatními psy. Abyste mohli vzít psa ven, je dobré mu pořídit obojek nebo kšíry a samozřejmě vodítko. Na trhu je spousta materiálů a provedení. Dobré jsou nylonové či kožené materiály. Vodítko pro výcvik je ideální provazové nebo nylonové v délce 1 m. Flexi vodítka jsou vhodná, protože pes má větší možnost pohybu, ale pokud budete neopatrní, pes vám může vběhnout pod auto či můžete obtěžovat okolní chodce tím, že se je váš pes, vodítkem omotá. Vhodné je psa už v útlém věku naučit nosit náhubek. Ten musí být dostatečně prostorný, aby psovi umožnil otevření tlamy a dýchání. Náhubek vybírejte takový, aby měl část, která leží na psím nose vypodloženou.

Péče o psí srst

Začněte s péčí o srst hned poté, co si štěně zvykne na nové prostředí, ukažte psovi, že česání není nic strašného. Čeště vždy po směru růstu srsti tak často, jak je potřebné. Frekvence záleží na typu srsti. Pro krátkosrstá plemena stačí kartáč s tupými krátkými zuby. Dlouhosrstá plemena vyžadují hřeben, který má dostatečnou vzdálenost mezi zuby.

Kolie, šelfe, newfoundlandský pes a další plemena, které mají srst s dlouhou podsadou, vyžadují česání denně. Hedvábná srst yorkšírských teriérů, afgánských chrtů, maltézáčků a dalších plemen vyžaduje taktéž denní česání. Tato srst se zamotává do chuchvalců a ty je potřeba opatrně rozčesat, protrhat či prořezat. Nelínající kudrnatá plemena – pudl, bealingtonský teriér a další se musí minimálně jednou za půl roku stříhat a alespoň jednou týdně projet srst hladícím kartáčem. Hladkosrstá a krátkosrstá plemena jako je boxer, vipet či dobrman nevyžadují náročnou úpravu, stačí je jedenkrát týdně prokartáčovat rukavicí. Hrubá drátovitá srst teriérů, hrubosrstých jezevčíků a kníračů vyžaduje časté česání a trimování. Pečovat o srst můžete sami, a nebo můžete navštěvovat stříhací salony pro psy. Plemeno puli je typické svou provazovitou srstí a tato srst se nesmí rozčesávat! Naopak mexický naháč, který má „pár chlupů“ vyžaduje jemné česání a hlavně péči o kůži v letních měsících.

Jak počeovat o zuby psa?

Psi v dnešní době nemají tolik možností k okusování kostí, navíc většina majitelů krmí granulemi, a to jsou jedny z predispozičních faktorů pro vznik zubního kamene u psů. Zubní kámen se potom odstraňuje v celkové anestezii pomocí ultrazvuku. Lepší je ale prevence. Proto štěně již od malička zvykáme na zubní kartáček a speciální pastu či gel, který koupíte v chovatelských potřebách nebo u veterináře. Zuby je vhodné tímto způsobem čistit alespoň jedenkrát týdně. Stejně jako člověk má navštěvovat zubního lékaře jednou ročně kvůli preventivní prohlídce, měli byste i vy se psem zajít jedenkrát ročně zajít k veterináři na zkontrolování zubů a celkového zdravotního stavu, většinou se to spojuje s pravidelným očkováním proti vzteklině, které je v České republice zákonem povinné. Jako další možnost prevence zubního kamene u psů se nechá použít doplněk stravy – hnědá mořská řasa, kelpa, která se psům přidává do krmiva. Pokud se zubní plak či kámen u psa již objevil, kelpa dokáže zmineralizovaný kámen změkčit a potom se celá vrstva nechá odloupnout pomocí nehtu. Prvním příznakem problémů se zuby je zápach z úst.

Péče o oči a uši

Oči očišťujete navlhčeným hadříkem. Z uší odstraňujte přebytečný maz smotkem vaty. Vyšší pozornost vyžadují převislé uši, ve kterých se maz více hromadí a může působit zdravotní problémy.

Péče o tlapky a drápy

Drápky nepotřebují prakticky žádnou péči u velkých plemen psů, protože tělesná hmotnost těchto psů je vyšší, proto je vyšší i tlak na drápky a pokud má pes dostatek pohybu, drápky se samy obrušují. U malých plemen je s drápky větší problém, rády přerůstají, protože psi jsou poměrně lehcí. V tomto případě je vhodně pořídit si kleštičky na stříhání drápků a drápky zastříhnout. Jednoduché je to u psů, kteří mají bílé drápky, když se podíváte proti světlu na tento drápek, uvidíte cévu, vždy stříhejte drápky tak, aby jste nestříhli do cévy. Jednak by to krvácelo (ale to krvácení je drobné a v domácím prostředí snadno zastavitelné např. kamencem), větší problém je to, že v místě cévy vede i nerv a bude to psa bolet, další stříhání drápků by mohla být již vyšší bojovka. Větší problém je to u psů s tmavými drápky, tak je riziko zastříhnutí drápků vyšší, proto je dobré stříhat po malých kouscích. Jestli si ale nevěříte, nechte to na veterináři nebo na stříhacím a kosmetickém salonu pro psy.

U tlapek kontrolujte hlavně meziprstí, obzvlášť na podzim se zde mohou usazovat parazité, kterými se pes nakazí v posekané trávě. V zimě, když je sníh a solí se silnice a chodníky je vhodné ošetřovat polštářky např. indulonou nebo jiným mastným krémem.

Jak na koupání psa

Není vhodné psy koupat často. Psi mladší šesti měsíců by se také koupat neměli. Pokud již psa koupete, používejte dětská mýdla s pH 5,5 nebo speciální šampony pro psy. Do vany byste měli dát protiskluzovou podložku a teplotu vody upravit pro psa. Vyhněte se aplikaci šampony do oblasti očí, nosu, tlamy a uší. Pořádně psa opláchněte, vytlačte ze srsti vodu, následně pořádně vysušte ručníkem a můžete použít i fén. Pes může jít po koupání ven tehdy, pokud je srst opravdu suchá. Spousta psů miluje koupání v přírodních vodách – potoky, rybníky, řeky. V zásadě jim v tom bránit nemusíte. Je dobré psy do vody pouštět bez obojku a vodítka, aby se nemohly někde zachytit. Pokud má voda méně než 10°C, psi by se koupat neměli.

Přeprava pejska

Malá plemena psů můžete přepravovat ve speciálních taškách pro psy nebo ve speciálních boxech. Pokud chcete psa přepravovat vlastním autem, měli byste si instalovat mezi kufr a prostor pro cestující instalovat mříž nebo ochrannou síť. Pes může cestovat i na zadních sedačkách, ale musí být připoután speciálními pásy. Psi, kteří jsou citliví na cestování autem, převážejte na podlaze, ale nikdy nezapomínejte na box nebo instalaci sítě mezi prostor, kde je pes a prostor, kde je řidič. Obecně by se psi před dlouhou cestou neměli krmit, mělo by se zabránit jejich přehřátí, každé 2-3 hodiny se měla udělat přestávka, se psem se projít, umožnit mu vykálet se a vymočit se a hlavně dodat mu dostatek vody. V případě, že psa potřebujete psa převést a víte, že mu cestování nedělá dobře a pes zvrací, je lepší zajít k veterináři a poradit se s ním o vhodném medikamentózním ošetření před cestou.

I pes může s rodinou cestovat do zahraničí, potřebuje ale svůj cestovní pas, který vystaví veterinární lékař. Pokud se rozhodnete vzít psa do zahraničí, zjistěte si, jaké má země, do které hodláte cestovat podmínky pro zvířata, která tam přicestují jako mazlíčci se svými páníčky.

About Author

Redakce Infopes

Jsme skupinka nadšenců, která pro Vás píše a shání informace ze světa domácích mazlíčků. Sdílíme informace nejen o psech, ale i o dalších zvířátkách, které s námi žijí a dělají nám radost.

Leave A Reply