Perská černobílá kočka – harlekýn

0

Nenechme se mýlit, že kočky si jen tak polehávají, odpočívají a nezaujatě pozorují okolí. Opak je pravdou. Kočky mají i při odpočinku vždycky přehled o svém okolí. Jejich zdánlivě neustálé lenošení je obvykle přerušeno okamžikem, kdy se v nich projeví instinkt lovce. Perská černobílá harlekýn  – kočka, o níž dnes bude řeč, je řazena do skupiny koček s bílou skvrnitostí.

Charakteristické chování

Pokud se budete ke kočce chovat mile a přátelsky, bude se tak chovat i kočka k vám. Pochopitelně totéž platí i o kočce perské dvoubarevné. Její jiskřivé až blýskavé oči budí dojem, že se jí právě zrodil v hlavě nápad, jehož realizaci už nehodlá odkládat. Co nenapoví pohled kočičích očí, to zajistí někdy až hrozivě působící kožich. Kočka si totiž drží ve svém repertoáru chování hodně zvyků, které jí předali její předkové. Nesmíme zapomínat, že i náš mazlík, klubko tiše předoucí v košíku v rohu místnosti, je pořád někde uvnitř šelma. A jako taková nemá problém se o sebe v případě potřeby postarat, a to bez jakékoli lidské pomoci. Jestliže už si užila dostatek naší přítomnosti, vyskočí nám k lína nebo z košíku a odejde. Protáhne se kdejakou skulinou a jde si někam zdřímnout, nebo se vydá na výpravu za pomyslnou kořistí. Umí si užít svou důležitost a plně si uvědomuje, že vypadá doslova vznešeně a na základě toho se také i chová.

 

Perská černobílá - harlekýn 1

Perská černobílá – harlekýn 1

Základní typické znaky plemene

Oči: barva očí tohoto plemene je dodnes považována za jistou genetickou hádanku. FIFe oficiálně uznala 3 kombinace: oranžovooké, modrooké a takzvané odd-eyed, což znamená různooké. Ty mohou mít jedno oko tmavě modré, druhé oko měděné anebo tmavě oranžové. Výskyt modrookých a různookých jedinců je však zcela ojedinělý. Ať už je barva koček tohoto plemene jakákoli, všechny kočky jsou posuzovány společně.
Odchylky od standardu: vyšších certifikátů nemohou dosáhnout kočky, které mají hluboko posazené anebo vystouplé oči, nebo je mají abnormálně veliké, oči s neobvyklým tvarem anebo oči s náznakem šilhání.
Polštářky tlapek: a také špička čenichu jsou dvoubarevné, a to buďto růžové odpovídající bílé barvě srsti anebo analogické k barevné variantě srsti.
Skvrny: v srsti musí být v základní barvě zřetelně ohraničené, harmonicky rozdělené a barevně stejnoměrné. Více než polovina povrchu těla musí být bílá. Původní standardy dokonce požadovaly bílou na pěti šestinách srsti. Bílá barva musí být zářivě bílá. Opravdu velká variabilita rozdílného množství bílé barvy je ukazatelem toho, že na lokusu S, jenž odpovídá za výskyt bílé skvrnitosti, se nachází alelická série.

Uznané barevné variety harlekýnů v plných barvách

FIFe uznává 6 variet harlekýnů v plných barvách:
PER n 02 – perská černobílá harlekýn
PER a 02 – perská modrobílá harlekýn
PER d 02 – perská červenobílá harlekýn
PER e 02 – perská krémovobílá harlekýn
PER b 02 – perská čokoládově bílá harlekýn
PER c 02 – perská lilově bílá harlekýn

About Author

Leave A Reply