Pudl – v mnoha směrech neprávem podceňované plemeno

0

Většina z nás má toto plemeno zafixované spíše z výstavních mol, než jako velmi variabilní psy různých barev, velikostí a také schopností. Nejedná se tedy rozhodně jen o kudrnatý módní doplněk vystylovaný pro výstavy. V pudlovi najde skvělého společníka jak sportovec, tak kynolog, ale i běžný zájmový chovatel. Výjimkou dnes nejsou ani jednotlivci z řad pudlů, kteří doprovázejí osoby s postižením zraku a dělají jim společníky na cestách i v životě.

Z historie plemene

Pudlové byli cvičeni v minulosti k nahánění a přinášení vodních ptáků. V překladu slova „Pfudel“ ze staroněmčiny, což znamená „louže“ vidíme přímou souvislost se jmenným označením tohoto plemene. Stejně tak jako u slova „pudeln“, což znamená cákat. Z toho je patrné, že pudl byl brán jako vodní pes, požívaný na kachny. Souvislost s kachnami je patrná v zemi původu plemene ve francouzském označení „caniche“ odvozeného od „canard“ – kachna. Toto plemeno mělo již od dávných dob širší záběr. Bylo cvičeno také jako plemeno ovčácké. Až konec 18. století znamenal pro pudly směrování ke společenskému zařazení, a to převážně vlivem úbytku pracovních příležitostí. Období II. světové války v nich objevilo další talent. Stávali se doručovateli depeší, ale také baviči v cirkusech a ve varieté. Až ve 20. století se začalo toto plemeno šlechtit podle různých velikostí.

Pozitiva plemene

Kdo chce mít po svém boku svého čtyřnohého přítele po mnoho let, může zvolit právě pudla. Tito psi patří k dlouhověkým plemenům. Dožívají se často 15 až 16 let. Jsou to hbití, obratní, takřka univerzální psi, o jejichž inteligenci svědčí mimo jiné i snadná cvičitelnost a učenlivost. Snadno se naučí i spoustu zábavných kousků a dokážou být i spolehlivými pracovními psy. Pudlové si tedy rozhodně zaslouží naše uznání, nikoli posměšky. Jsou to veselí, společenští a nekonfliktní psi, hraví v každém věku. Navíc bývají často označováni jako „nelínající“. Pes z rodu pudlů může nabídnout chovatelům opravdu pestrou škálu velikostí a také barev srsti. Jsou hraví a veselí a svou radost že života dokážou naplno ukázat svému pánovi i okolí. Baví je sportování, hry, zábava, ale i dobrý výcvik nebo plavání, pokud jim to ovšem jejich majitel umožní. Při výcviku nesnášejí tlak a tvrdost.

Pudl - veselý, společenský  a nekonfliktní pes

Pudl – veselý, společenský a nekonfliktní pes

Negativa plemene

Jakmile budete trénovat a cvičit svého pudla k pracovním činnostem, připravte se na to, že myšlenkově musíte svého pudla vždy předběhnout, nesnáší totiž nudu ve výcviku a rozhodně ho nebude bavit cvičit denně totéž. Velcí pudlové jsou o trochu náročnější na výchovu, na důslednost a také na prostor. U malých plemen pudlů se může někdy projevit určitá nervová labilnost, mívají sklony ke štěkavosti. Skloubit péči o srst pudla ještě s výcvikem může být docela dřina. O časové náročnosti nemluvě. Pudlí srst je třeba denně, nebo aspoň každý druhý den kartáčovat a pročesávat. Ostříhat potřebuje každých 5 – 8 týdnů.

Popis plemene – typické znaky

Země původu: Francie
Hmotnost:velký – do 30 kg, střední – 15 až 19 kg, trpasličí – do 7 kg, toy – do 5 kg.
Výška: pudl velký – 45 až 60 cm, pudl střední – 35 až 45 cm, pudl trpasličí – 28 až 35 cm, toy pudl – 24 až 28 cm, ideálně 25 cm.
Barva: dle standardu plemene je barva pudlí srsti jednobarevná, bílá, hnědá, plavá, černá nebo stříbrná.
Klasifikace podle FCI: společenské plemeno a toy p.
Postava: dobře proporčně rozvržená s délkou trupu o něco delší, než je výška v kohoutku. Hluboký hrudník sahající do výše lokte.
Srst: kadeřavá, kudrnatá nebo šňůrová srst. Všechny typy srsti musí být bohaté, husté a jemné. U pudlů se šňůrovou srstí je třeba, aby takzvané šňůrky dosáhly délky alespoň 20 cm.
Povaha: vyrovnaná, veselá, nekonfliktní, společenská, dobře cvičitelná. Vhodní i jako spolehliví a chytří pracovní psi, canisterapeutičtí, záchranářští nebo vodící psi.

barva-srsti-muze-byt-u-pudlu-velmi-odlisna

Jak je to s barvami pudlí srsti

Uznaným rázem pudlů je pouze srst jednobarevná. Existuje však celá řada pudlů, kteří mají na své srsti více barev. Dosud nejsou sice plemenným standardem uznáni, ovšem jejich majitelé již řadu let usilují o to, aby vzniklo plemeno zatím pracovně nazvané – vícebarevný kudrnatý pes. Evropa má jen velmi málo nepříbuzných linií čistě vícebarevných pudlů. Chovatelé z USA doporučují k dalšímu chovu použít jednobarevné pudly, aby se vylepšilo jejich zdraví a celkově také chov. Z vícebarevných pudlů jsou známi: pudl červený sobol, aprikot bílá, žíhaná, sobol, merle, hnědobílá a hnědá s pálením, černá s pálením a harlekýn.

Jak náročná je péče o srst pudla?

O pudlech se mluví jako o nelínajícím plemeni. Úprava jejich srsti by měla být ale prováděna odborníkem, a to alespoň 1 x za 2 měsíce. A jak je to s jeho nelínavostí? Srst padá všem psům, ovšem pudlům, těm se zachycuje v kudrnatém kožichu, a tak je-li o jejich srst pravidelně pečováno, nejsou jeho chlupy v bytě patrné.

Zajímavosti

My lidé jsme někdy až příliš ovládáni předsudky a z toho pramení v praxi mnohá omezení, za která si můžeme vlastně my sami. Od pracovních plemen psů očekáváme jistou tvrdost, nekompromisnost a většinou obranářství. Vidíme-li tedy pudla jako pracovního psa, nejsme příliš nakloněni tomu, že by mohl být právě on skvělým pracovním psem. V tom však pudlům velmi křivdíme. Podobně se zachovala i americká armáda při výběru služebních psů. Přesto, že se v 60. letech 20. století vybraní jedinci rasy pudl umístili na nejvyšší pozici v testech, dokonce i před belgickými a německými ovčáky, v armádě se neuchytili. Důvodem byl vzhled pudlů, který nebyl v souladu s prestižním postavením US Army ve světě.

About Author

Leave A Reply