Rypoun petersův generuje slabé elektrické pole, což mu pomáhá hned v několika životních funkcích

0

Rypoun petersův (Gnathonemus petersii) je sladkovodní ryba žijící v tropické Africe. Dosahuje délky 18 cm. Ve stojatých spíše kalných a hodně zarostlých vodách si hledá svou potravu. Snad právě kalná voda, v níž žije, způsobila, že příroda zařídila tomuto druhu jistou pomůcku, která mu pomáhá se orientovat při hledání potravy.

Vidí i ve tmě nebo kalném prostředí

Stejně jako další příslušníci rodu rypounů generuje i rypoun petersův slabé elektrické pole, které mu pomáhá v orientaci. Ale tento způsob, jak se přizpůsobit neprůhlednému prostředí není zdaleka jediný, který rypouni petersovi ovládají. Sítnice oka těchto ryb má naprosto neobvyklou strukturu. Obsahuje sice stejně jako sítnice jiných druhů obratlovců množství světlocitlivých buněk avšak tyčinky a čípky má v naprosto jiném uspořádání.
Sítnice lidského oka obsahuje jak tyčinky umožňující za šera černobílé vidění, tak i čípky umožňující barevné vidění. U rypouna petersova se nacházejí čípky ve shlucích společně s fotonickými krystaly guaninu a tyčinky leží až za nimi. Fotonické krystaly (optické struktury o velikosti nanometru) ovlivňují pohyb fotonů. Takovéto uspořádání umožňuje zesílení světelného signálu a zároveň eliminuje vidění příliš malých objektů. Pro rypouna petersova to znamená, že nevnímá kal, který se kolem něj snáší ve vodě.

Jak získávají kompletní obraz o okolí

Rypouni dokážou o svém okolí získat komplexní obraz. Jsou schopni odlišit mrtvé objekty od živých, hledat svou potravu v úplné tmě i v zabahněné vodě. Je tedy jasné, že pouze zrakem se rypouni neorientují. Při hledání potravy jim výrazně napomáhá orgán umístěný na bradě. A právě onen orgán má poměrně rozsáhlé funkce. Tyto přeměněné svalové buňky, které se mohou na první pohled tvářit jako jakýsi rypák, jsou ve skutečnosti prodlouženou dolní čelistí těchto rybek. A právě ony vysílají signály o napětí několika voltů s frekvencí 80/min. A současně ryba využívá senzory měřící změny elektrického pole vyvolaného předměty, které má rybka nablízku.
Rypouni však svůj elektrický smysl nevyužívají pouze k lovu, ale i k prostorové orientaci a ke komunikaci s ostatními jedinci svého druhu.

Vzhledem k velikosti jejich mozku v poměru k velikosti těla se předpokládá, že jsou navíc schopni si elektricky rozpoznané tvary dlouhodobě zapamatovat.

Foto: Shutterstock.com

About Author

Leave A Reply