Separační úzkost aneb Strach ze samoty a jak jej řešit

0

Možná to znáte také: neustálé vytí, kňučení přecházející ve štěkot, jen krátké chvíle klidu. Bydlíte-li ve stejném domě jako majitel psa trpícího separační úzkostí, možná jste už zvažovali, jak takovou situaci řešit. Pes mající strach ze samoty neobtěžuje jen hlukem, může být i hůř.
Jsou psi, kteří pasivně trpí a řeší svůj strach ze samoty vytím, škrábáním a skákáním na dveře nebo nečistotností v bytě v době pánovy nepřítomnosti. Jiní psi ničí boty, nábytek a další vybavení bytu. Ovšem najdou se i tací, kteří nakonec ze zoufalství, že jejich pán odchází z domu bez nich, svého majitele pokoušou.

Proč vzniklá strach ze samoty

Psi jsou společenská zvířata. Proto, že často a na dlouho zůstávají doma o samotě, může se u nich rozvinout jeden z nejčastějších problémů – separační úzkost. Psi ke svému životu zkrátka potřebují sociální partnery, těmi jsme pro ně my, jejich páníčkové. Pokud pracujeme dlouho, často a mimo domov, je docela pochopitelné, že s tím naši mazlíčkové mohou mít problém. Málokteří psi totiž zůstávají o samotě rádi dobrovolně a v klidu. Vždyť i my lidé, si často psy pořizujeme proto, abychom se necítili tak sami. Pokud k nám naše zvíře přilne natolik, že se bez nás nehne na krok a my bez něj také ne, může z toho vzniknout úzkost. Jestliže pracujeme z domu, a pak změníme zaměstnání, může to znamenat pro našeho psa velký problém.

 

Projevy strachu a úzkosti

Projevy strachu a úzkosti

Psi to řeší po svém

Ze zoufalství se někteří psi dokážou prokousat dveřmi ven, jiní vyjí, jako by je někdo na nože bral, další se rozhodnou rozkousat veškerou obuv, kterou mají na dosah, a pak je tu skupina psů, která zaútočí na pánovy city porušením získaných hygienických návyků. Horší varianta ale nastává, pokud vám váš pes nedovolí se obléct do vycházkového, snaží se vám rozkousat všechno oblečení a nakonec vás všemi prostředky, včetně pokousání nenechá odejít ze dveří. Bohužel úzkost a strach jsou natolik silné emoce, že někteří psi jimi mohou být doslova paralyzováni. U některých  jedinců pozorujeme časté utíkání z domu, vyhýbání  se návratu z  procházky a zesílenou nervozitou .

Společné znaky všech psů trpících vlivem samoty

Ve většině případů podléhají separační úzkosti mladí psi. Ale může se to stát i starším psům. Vždy se však jedná o jedince, kteří nebyli nijak zvlášť vedeni k respektování nastavených pravidel. Už od štěněte mívali soustavně lidskou společnost, znali jen málo povelů, nebo dokonce žádné a bylo jim takřka vše dovoleno, neboť jejich majitelé se k nim chovali spíše jako k dětem, než jako ke psům. Na samotu je obvykle nikdo neučil přivykat a majitelé jejich úzkostné stavy nikdy nijak zvlášť neřešili. Přesto, že ve psech budí strach a úzkost opravdu velmi silné emoce, dokážou v sobě často vyburcovat až nečekanou sílu a odhodlaně svému trápení čelit všemi možnými a často i nemožnými prostředky.

Jak takové nežádoucí chování napravit

Separační úzkost

Jak se říká, nikdy není pozdě, takže i psí úzkosti ze strachu, že jejich pán odejde a nechá je doma samotné, mají řešení, a dokonce hned několik možností.
1. Snad nejdůležitější je zajistit, aby pes se separační úzkostí nezůstával sám. Nemusí být zrovna doma, abyste mu museli shánět nějakou společnost anebo paní na hlídání, ale po dobu své nepřítomnosti ho svěřte někomu, kdo se o něj dokáže postarat, třeba příbuzným, sousedům, nebo známým. Pochopitelně ho můžete dát i k profesionálním opatrovníkům, kde mu budou dělat společnost další psi. Účelem tohoto kroku je to, aby se vám váš pes naučil opět důvěřovat. Pes se uklidní, nebude už v takovém napětí ani ve střehu a opět si tak získáte jeho důvěru.
2. Když budete se svým psem společně doma, nenechejte se od něj pronásledovat, kamkoli se vydáte, například i na záchod, či do koupelny.  Dejte mu na zabavení nějakou novou hračku, kost, nebo žvýkací pamlsek a začněte s tím, že se na chvíli budete psovi ztrácet z dohledu. Pro začátek postačí pohyb po bytě, pak za sebou zavírejte dveře mezi pokoji a nakonec se zkuste vydat i za dveře vchodové.
3. Naučte svého psa základní povely, jejichž znalost mu chybí. Nejdůležitější je přivolání a povel, aby šel na místo. Důležité je také to, aby pes měl svůj pelíšek. Odbourejte společné spaní v posteli, pokud si na něj váš pes zvykl. Naučte ho, že jeho pelíšek je také příjemné místo, dávejte mu na něj dobroty, když vás poslechne a dojde si na něj.
4. Nacvičte se svým psem správnou reakci na situaci, kdy odcházíte z domu. Znamená to odbourávat postupně nevhodné reakce, když se obouváte, oblékáte, otevíráte dveře atd. Jedná se o takzvanou desenzitizaci.
5. Začněte po malých krůčcích přivykat vašeho úzkostného psa na samotu. Nejdříve jen naznačte odchod z domu. Pak posečkejte chvíli za dveřmi, za dveře však odcházejte jen v případě, že váš pes už klidně reaguje na otevírání dveří anebo na dveře otevřené dokořán. Pobyt venku za dveřmi vašeho bytu, ale doporučujeme prodlužovat jen velmi opatrně a pomalu.
Pamatujte na to, že pes, který už jednou úzkostmi z odloučení trpěl, může mít znovu tytéž problémy. Bohužel je tu neustále možnost, že se opět samoty začne bát. Není tedy vhodné ponechávat takového psa samotného déle, než je naučen a než jste to s ním secvičili.

About Author

Leave A Reply