Honič nejen černé zvěře, to je slovenský kopov. Bystrý, chytrý pes, jehož původ je odvozován od původních keltských honičů. Horkou stopu dokáže vytrvale sledovat i několik hodin, a to jakýmkoli terénem. Kromě loveckého může být i hlídacím psem a někdy se slovenští kopové stávají i vodícími psy slepců. Tito inteligentní avšak ostří psi jsou do plemenných knih zapisováni od roku 1940.
Z historie plemene
Vznik tohoto honiče je sice odvozován od původních keltských honičů, ale v průběhu času se k nim křížením přidávali ještě maďarští honiči, polští honiči a rovněž domorodí chrti. Další prameny však tvrdí, že plemeno vzniklo křížením českého fouska s transylvánskými a balkánskými honiči. Výsledkem je pes velmi podobný barvou i stavbou těla dobrmanovi, ale jeho tělo je mnohem lehčí, ovšem se zachovalou pevnou strukturou. Křížení mělo dlouhý průběh. Zasloužili se o něj kynologové Koloman Slimák, František Siget a Andrej Renča. Nejen díky těmto mužům vzniklo zajímavé domorodé slovenské národní plemeno, výkonné lovecké a barvářské plemeno, jež bylo do plemenné knihy zapsáno v roce 1940. Tento rok byl prvním, kdy se začaly vydávat rodokmeny a kdy byla založena Slovenská plemenná kniha psů. Oproti dnešním kopovům byli ti původní silnější a vyšší. Jako samostatné plemeno je toto původně československé plemeno uznáno FCI až v roce 1963.
Pozitiva plemene
Tito psi jsou plní ohně, vášně a temperamentu. Mají libozvučný hlas a silnou vášeň pro lov. Potřebují hodně pohybu, včasnou socializaci a pevnou ruku při výchově a výcviku. Jsou oblíbeni pro svou středně velkou postavu a elegantní proporce. O jejich srst není nutné nějak zvlášť pečovat. Největší zkušenosti s ním mají slovenští chovatelé, neboť se chová takřka výhradně na Slovensku, v jiných zemích jen výjimečně. O jeho nemocech nejsou nijak výrazné záznamy.
Slovenský kopov – inteligentní, vytrvalý a ostrý pes
Negativa plemene
Jedná se o psy, kteří bezpodmínečně potřebují zaměstnání. Jako mladí jsou bouřliví a vyzývaví. Hlavně samci potřebují pevné a vytrvalé vedení. Kopovové mají sklony k pronásledování rychle se pohybujících zvířat, a to i těch domácích. Bez povšimnutí nenechají ani cyklisty. Proto je velmi důležité nezanedbat socializaci. Feny mívají méně ostrou a o něco mírumilovnější povahu. Avšak samci, jsou-li chováni 2 pohromadě, mohou permanentně svádět boje o území, které mohou vyvrcholit dokonce smrtí slabšího jedince. Dvě feny, nebo fena se psem se snášejí na jednom místě lépe. Kvůli svému velkému temperamentu a vytrvalosti na stopě se používají na divočáky. Tento fakt by měli znát všichni, i když svého psa nevedou k lovecké činnosti. Nejen na stopě, ale i při výzvách ke hře bývají zvláště štěňata dosti hlasitá. V mládí to bývají samostatná a bouřlivá zvířata. U tohoto plemene se povaha zklidní obvykle až ve 4. roce věku, i s tím je třeba počítat, a nemusí to nastat u všech jedinců. Je to sice dokladováno u 90 %, ale výjimky existují.
Popis plemene – typické znaky
Země původu: Slovensko.
Výška: pes 40 – 48 cm. Feny jsou zhruba o 5 cm menší.
Hmotnost: 15 – 20 kg.
Postava: tělo lehčí, ale vždy s pevnou kostrou. Obdélníkový tvar těla.
Klasifikace FCI: honiči a barváři.
Srst: hustá, přiléhavá, středně hrubá, dlouhá cca 2 -5 cm s hustou podsadou. Na krku, zádech a ocase bývá srst delší.
Barva: černá s hnědými až mahagonovými odznaky na končetinách. Polštářky na tlapkách mají vždy tmavé vybarvení.
Povaha: inteligentní, vytrvalý, živý, svému pánu oddaný pes.
Socializace v životě loveckých psů je maximálně důležitá
Pro koho je vhodný
Vzhledem k tomu, že slovenský kopov je náruživý lovec, patří do rukou zkušeným myslivcům. Vyžaduje důsledné vedení a výcvik zaměřený na loveckou strategii. Ostrost, nebojácnost a inteligence jej předurčují k lovu černé zvěře a škodné. Narazí-li na čerstvou stopu, oznámí ji hlasitým štěkotem a vybíhá. Zadrží ho jen málo co. Udržet pod kontrolou tak temperamentního psa vyžaduje od každého majitele jednak hodně vynalézavosti, ale i hodně odvahy. Tento pes dokáže trpělivě čekat dlouhé hodiny, hodí se tedy i jako strážný a hlídací pes. Z dalšího hlediska je to nenáročný doprovodný pes, který je vhodný i jako rodinný pes, je-li dobře socializován a vychován. Bývá totiž velmi příchylný a svému pánovi, ve kterém vidí opravdového vůdce smečky, bývá velmi oddaný. Z hlediska péče o srst je to nenáročný pes. Je dobré ale pamatovat na to, že mu příliš nesvědčí městské prostředí. Pro svou inteligenci a vytrvalost se někteří jedinci hodí i pro práci vodících slepeckých psů.
Důležitost vycházek se psem
Slovenský kopov vyžaduje denně dostatek pohybu. Není možné jej chovat trvale jen za plotem u domu nebo v zahradě. Měl by denně absolvovat 2 procházky anebo alespoň jednu dostatečně dlouhou. Na procházce pes nachází mnoho zajímavých podnětů a proto je venčení důležitou možností, kdy pes může zkoumat své okolí. Pokud se nechodí se psem na procházky, nedostává se mu nejrůznějších běžných informací, které mají k dispozici venčení psi. Venčení psi mají také velmi důležitou možnost komunikovat s ostatními psy, což jim pomáhá setkávat se s různými situacemi a čelit jim. Pes si tak utvrzuje správné modely svého chování, a to je nejlepší cesta pro prevenci různých poruch, stresového chování a také proti útěkům. Nevenčený pes považuje své okolí za neprobádané a může ho to zbytečně táhnout ven za plot, do polí a lesů. Venku se pak při útěku stresuje a v rámci stresové reakce může pokousat každého, kdo se k němu neopatrně přiblíží. I když se jedná o lovecké plemeno, není bezpodmínečně nutné pokoušet se o absolvování loveckých nebo barvářských zkoušek.
Foto 1, 2, 3 zdroj: s-media-cache-ak0.pinimg.co
