Všichni nějakým způsobem komunikujeme. Někdo nešetří slovy, jiný zase mimikou a pes nejen k nám, ale i k ostatním psům promlouvá hlavně řečí svého těla. Je dobré a hlavně užitečné vědět, jaké pozice těla, výrazy obličeje anebo zvuky používá v konkrétních situacích, kdy do komunikace zapojuje také uši, ocas, oči a tvář. Může se to zvlášť vyplatit v krizových situacích při kontaktu s jinými psy.
Spíš pro začátečníky než pro pokročilé
Ti, kdo už mají psa roky anebo jsou šťastnými majiteli hned několika psů, již mají jistě vypozorovány konkrétní prvky komunikace svých psů. Ovšem psovodi nováčci mohou mít s tímto zásadním projevem u psů ještě potíže. Proto se dnes zaměříme na nejobvyklejší psí prvky vyjadřování.
Komunikace pomocí ocasu
Naprosto charakteristický způsob vrtění ocasem, ten nejběžnější, je vyjádřením psí radosti a ochoty přátelit se, ať už se jedná o komunikaci s dalším psem, nebo s člověkem. Ovšem přehnané vrtění ocasem, které přechází až v bičování okolí je projevem podřízenosti. Naopak jako by ztuhlé, pomalé švihání ocasu signalizuje hněv. Jakmile má pes strach, stáhne svůj ocas mezi zadní nohy. Na znamení usmíření mohou nervózní a bázliví psi často vrtět ocasem poněkud strnule. Má-li pes zvednutý ocas v úhlu 45 stupňů, může to znamenat zájem, ale i signalizovat poplach. Záleží vždy na okolnostech.
Psi komunikují často očima
Oční komunikace
Pamatujte, že mírný a pravidelný oční kontakt mezi vámi a vaším psem posiluje váš vzájemný vztah. Napůl zavřené, či zúžené oči u psa vyjadřují potěšení anebo také podřízenost. Ovšem dlouhý a upřený pohled znamená pro psa výzvu k boji. Hledí-li si dva psi upřeně a dlouze do očí, myslete na to, že tahle situace končí obvykle bojem. Jen výjimečně k boji nedochází a podřízený pes sklopí hlavu dřív, než jeho protivník.
Komunikace ušima
Vztyčené uši u psa symbolizují vyplašení anebo to, že je pes ve střehu. Uši sklopené dozadu mohou vyjadřovat potěšení, ale i strach.
Podřízenost a sebevědomí
Zatímco někteří psi jsou ve vztahu k ostatním spíše podřízení, jiní mají sebevědomí na rozdávání. Ti podřízení se přibližují k druhým ze strany, často jsou schoulení anebo nadšeně vrtí ocasem. Někdy se dokonce převalí na záda a protivníkovi odhalí své slabiny. Někteří dokonce v této pozici i slabě močí. Naopak agresivní psi, nebo ti s velkým sebevědomím vztyčí ohon i uši. Jejich srst na krku a zádech je naježená. Ohonem pohupují jen pomalu a přitom ještě vrčí.
Čím více se naučíme znát řeč psího těla, tím lépe dokážeme odvracet případné blížící se konflikty a tím lépe také dokážeme odhadnout budoucí chování psů. A vždycky je lepší střetům předcházet, než léčit psy z jejich následků.
Foto: Pixabay.com
