Šenzi psi žijí svůj život podle svých představ. Jsou to psi obývající africký kontinent. Podle chování odpovídá právě tento typ psa nejvíce vlčím předkům, kteří před mnoha tisíci lety stáli na počátku procesu domestikace.
Typově ujednocení psi, kteří nejsou šlechtěni
Šenzi psi mají velmi krátkou srst hnědočervené nebo žluté barvy. Ta je v různém poměru doplněna bílou barvou. Jejich ocas je velmi podobný ocasu psů basenji. Může být rovnější, ale i špicovitě zatočený. Vzpřímené uši jsou občas klopené. Kohoutková výška psů šenzi se pohybuje mezi 40 – 50 cm. Někoho by mohlo mást, že šenzi psi jsou typově ujednocení, a že se tedy jedná o prošlechtěné plemeno. Opak je pravdou.
Oblasti výskytu šenzi psů
Zatímco dingové a pariové obývají asijské ostrovy a země, šenzi psi jsou africkým specifikem. Tito prapůvodní psi se pohybují všude tam, kde se země podobají jedna druhé a nejsou právě na vysoké hospodářské úrovni. Setkáme se s nimi tam, kde žijí lidé s nízkými příjmy. Jsou to takoví psí tuláci.
Populace šenzi psů se nemísí
Na otázku, jak je to s mísením těchto psů s ostatními plemeny je snadná odpověď. Populace šenzi psů se nemísí. Zcela výjimečně jen se psy, kteří byli opuštěni nebo vyhnáni lidmi anebo jim utekli. Jinak je křížení umožněno pouze s šakalem zlatým a s nejvzácnějším druhem divokého psa vlčka etiopského, který bývá nazýván šakal habešský. Tvrdá a nesmlouvavá přírodní selekce je důvodem toho, proč se tito psi nepotýkají s žádnými nemocemi, jako je křivice, psinka atd. Podstatou přírodního výběru je to, že silní jedinci vyloučí ze smečky slabé a nemocné jedince, kteří tak nejsou schopni se rozmnožit a nejsou schopni přežití.
Čím se šenzi psi živí
Protože šenzi psi nikomu nepatří, nejsou pravidelně krmeni. Jedí to, co najdou, takže nejčastěji jsou to odpadky, dále ovoce, rostlinná strava a kořist, kterou si sami uloví.
Chování k lidem a dalším psům svého druhu
Šenzi jsou mimořádně dobře socializovaní, a tak s příslušníky svého druhu vycházejí velmi dobře. Vůči lidem chovají přátelskou zdrženlivost. Své psí kolegy často tolerují na místech společného noclehu a dokonce, i když přijímají potravu, je-li jí pro všechny dostatek. Na lov se vydávají jednotlivě. Je-li spatřeno větší množství psů šenzi pohromadě, obvykle se jedná o matku s potomky, případně o sourozence, kteří se ještě nerozdělili.
Foto: Pixabay.com
